Když v roce 2021 spláchla Valašské Klobouky blesková povodeň, která zaplavila i tamější koupaliště, zástupci kraje a zlínské Univerzity Tomáše Bati dostali nápad: Co zkusit vyvinout systém, který by dokázal předpovídat, kam může voda v takovém případě téct a jaká oblast bude nejvíc riziková?
Tým z univerzity jej dva roky vyvíjel a nyní poprvé představil veřejně. Aplikace má název Flapris a umožňuje významné zpřesnění předpovědi toho, kde budou velké srážky.
„Ať už z hlediska aktuálního stavu, nebo predikce na třicet minut dopředu,“ řekl David Šaur, hlavní řešitel projektu z fakulty aplikované informatiky (FAI).
Nejde přitom o oficiální výstrahu, tu pro území obcí s rozšířenou působností vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nová aplikace je však významná konkrétním zpřesněním až na úroveň jednotlivých obcí.
VIDEO: Povodeň vytvořila v obci obří laguny, podívejte se na záběry z dronu |
Její autoři vytvořili virtuální mapu Zlínského kraje, která popisuje, kde je jaký terén a jeho sklon, druh půdy a její nasycenost či schopnost vsáknout vodu. Podle toho dokáže vypočítat, kudy v případě přívalových povodní poteče voda a kolik jí bude. Pomáhá k tomu i umělá inteligence, což má na starosti další člen týmu Tomáš Tureček.
„Když spadne v jeden okamžik na malém území hodně srážek, z kopců začne stékat voda a bere bahno. Často je to přirozenou trasou a místní lidé v obcích už vědí, kudy většinou voda teče,“ podotkl Jakub Rak z fakulty logistiky a krizového řízení.
Najít cíl a zaměřit! V simulátoru amerického letounu zažijete i shození bomby |
Pracovníci krizového řízení z kraje však logicky nemohou detailně znát všechny lokality. Aplikace je tak díky znalosti půdy dovede předem upozornit, kde hrozí největší nebezpečí. „V kraji bývají desítky přívalových povodní za rok. Když jsme je zpětně zpracovali a srovnali s výstupy z Flaprisu, spolehlivost systému vypadá jako docela vysoká,“ dodal Rak.
Aplikace využívá data z meteorologického radaru krajského úřadu a právě kraj ji má již nyní k dispozici pro svoje krizové řízení v případě blížící se lokální přívalové povodně. Vědci budou nadále pokračovat s testováním, a až bude systém hotový, hodlají jej nabídnout Českému hydrometeorologickému ústavu.
Rozšířit by se mohl i na zbytek země a využít by jej mohly krizové štáby obcí s rozšířenou působností. Autoři také připravují systém pro detekci tornád a chtějí se zúčastnit mezinárodního projektu zaměřeného na nebezpečí sesuvů půdy.
11. června 2024 |