Kraj tak chce reagovat na opakované případy střelby, k nimž došlo na mrakodrapu nejprve před dvěma lety a znovu před dvěma měsíci. Detaily by měly vzejít z odborné analýzy, která řekne, jestli jsou rámy vhodné, kde by byly umístěné a jak by se musel změnit provoz šestnáctipatrové budovy.
„Než k pořízení rámů dojde, přijali jsme záložní variantu. Což znamená posílení režimu v patrech, inteligentní kamerové systémy nebo větší rozsah práce bezpečnostní agentury,“ upozornil hejtman Radim Holiš.
„Ta spočívá v tom, že nejen u vstupu, ale i na jiných místech, kde se dá předpokládat složitější situace, je nonstop přítomný bezpečnostní pracovník,“ dodal.
V mrakodrapu začala platit zpřísněná pravidla. Už nyní musí lidé v budově nosit visačku, jejíž barva určuje, zda jde o zaměstnance, nebo návštěvníka. Vstupní dveře na pracoviště krajského úřadu ve 2. a 9. až 15. etáži jsou uzamčené a přístup ke kancelářím je umožněn pouze zaměstnancům s čipovou kartou. U všech těchto dveří jsou nainstalována ohlašovací zařízení a kamery.
V Baťově mrakodrapu se opět střílelo. Návštěvník úřadu spáchal na chodbě sebevraždu |
U vchodu pak lidé mohou potkat nejen klasického člena ostrahy, ale také muže v černé ochranné vestě. Čím je vybavený nebo jaké má pravomoci, kraj nechtěl upřesnit kvůli citlivosti takových informací. I v patrech se pohybuje více pracovníků bezpečnostní agentury.
Stovky úředníků i turisté
Více lidí bude potřeba i po případném instalování bezpečnostních rámů. Podle analýzy, kterou si kraj nechal zpracovat před dvěma lety, by jejich pořízení představovalo investici v řádu milionů korun. Není ale jasné, jestli by postačil jeden rám, nebo by byly nutné dva.
Na krajském úřadu ve Zlíně se střílelo, útočník zastřelil úřednici |
V 21. budově pracují stovky úředníků kraje a Finančního úřadu pro Zlínský kraj. Denně za nimi přicházejí desítky klientů a do historicky cenné budovy z baťovské éry míří také turisté nebo návštěvníci kavárny v posledním patře. Vytíženost kontrol by tedy byla velká.
„Ponese to s sebou určitě finanční zatížení nejen na pořízení rámů, ale i na výkon samotné služby. To znamená třeba dva speciálně vyškolené pracovníky k obsluze zobrazovací techniky. Bude to chtít i změnu užívání budovy pro všechny,“ naznačil Holiš.
S pořízením rámů bude muset souhlasit i zmíněný finanční úřad „Problematikou bezpečnosti našich objektů se v poslední době intenzivně zabýváme. Instalace rámů je jednou z možností, která bezpečnost zaměstnanců i návštěvníků zvýšit může,“ konstatovala mluvčí Generálního finančního ředitelství Klára Křehlová.
„Zároveň však mohou být určitou překážkou z hlediska prodloužení času potřebného ke vstupu do budovy,“ doplnila.
Zkušenosti s rámy instituce nemají
Finanční úřady ale s fungováním tohoto typu ochrany nemají žádné zkušenosti, protože je ve svých budovách nemají. Stejné je to i v případě jiných veřejně přístupných úřadů a institucí. Odborníci upozorňují i na možné komplikace.
„Bezpečnostní rám zpomaluje provoz a není příliš užitečný, když u něj nestojí vyškolená obsluha,“ poznamenal odborník jedné z českých bezpečnostních agentur Ondřej Šlechta. „Navíc nestačí jen rám, ale je k němu potřeba i tunel, který naskenuje předměty v tašce. Bez toho nemá samotný rám smysl,“ dodal.
Bezpečnostní rámy? Bez psychologické pomoci k ničemu, shodují se odborníci |
A jsou i další úskalí. „Také se může stát, že přijde někdo, kdo z nějakého důvodu nosí legálně drženou zbraň a nemá zájem s ní nikomu ubližovat. Tak ji bude potřebovat někam odložit. Bude mít kraj takový prostor?“ ptá se Šlechta.
„Například vysoké školy se zavedení rámů brání. Faktem ale je, že společnost se radikalizuje a budeme si muset zvyknout i na taková opatření,“ dodal poslanec a člen poslaneckého výboru pro bezpečnost Pavel Kašník.
26. srpna 2024 |
