Obce se zlobí na ekology, na hotovou dálnici auta hned tak nevyjedou

  13:04
Představitelé měst podél dálnice D49 pravděpodobné zastavení prací na důležité cestě nechápou. Shodují se v tom, že na to doplatí obyvatelé měst a obcí. Nová část dálnice dlouhá sedmnáct kilometrů se přitom měla pro motoristy otevírat na konci letošního roku.

Stavba dálnice D49 v úseku Hulín-Fryšták (únor 2024) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Když minulý týden Nejvyšší správní soud v Brně vyhověl kasační stížnosti spolku Děti Země, pozbylo stavební povolení na dálnici D49 z Hulína do Fryštáku právní moci. Práce by se měly po zakonzervování současného stavu přerušit do doby, než bude povolení opět pravomocné. O tom bude rozhodovat rozkladová komise ministra dopravy.

Ačkoliv tedy práce probíhaly svižně a po zhruba 17 kilometrech nové cesty se mělo jezdit na konci letošního roku, realita bude možná jiná.

„Vnímám to vysoce negativně. Zůstane nám tranzitní doprava, která bude jezdit přes město, a vedle povede dálnice za několik miliard a nebude po ní nikdo jezdit,“ zlobí se starosta Holešova Milan Fritz. „Jeden člověk otravuje život dvaceti tisícům lidí, to je neskutečná věc. Nerozumím ani soudu, na co si hraje. A to jsem právník,“ neskrývá své rozhořčení.

To směřuje k soudu i Miroslavu Patrikovi, jenž je předsedou spolku Děti Země, který ještě s některými dalšími ekologickými organizacemi napadá všechny administrativní kroky, jež se týkají dálnice.

Dostavbu části D49 silničáři zřejmě musí přerušit. Vyhodíme desítky milionů, tvrdí

Když ministerstvo dopravy v roce 2021 stavební povolení vydalo, podaly proti němu Děti Země rozklad s námitkami, které se týkaly ochrany před přílišným hlukem, ochrany podzemních vod před zimní údržbou či zmírnění zásahu do krajinného rázu. Městský soud v Praze jim nejprve nevyhověl, Nejvyšší správní soud v Brně už ano.

„Naše snaha je, aby se dálnice, když už se staví, stavěla v souladu se zákony o životním prostředí, a aby v podkladech nebyly věcné nebo odborné rozpory,“ uvedl Patrik.

„Soud má vždycky pravdu, ale některé věci jsou na hraně a my je musíme opět přezkoumat, což si vyžádá hodně času i peněz. A to vše jenom na základě podezření nevládních organizací,“ zmínil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek, který doufá, že se podaří i tak dálnici do konce roku zprovoznit. Stavbaři mají povolení na jiné části dálnice, na nichž mohou pokračovat.

Bojíme se o děti, říkají místní

Po cestě z Holešova do Fryštáku projede denně v průměru kolem osmi tisíc aut. A v dopravních špičkách bývá problém cestu přejít.

„Řeší se zvířata, ale obtěžovaní jsou lidé. Dnes se bojíte pustit děti ven, aby nepřišly k úrazu. V našem městě srazila auta na přechodu dvakrát chodce. Taky trpí staré budovy, když jedou velké nákladní soupravy,“ vypočítal starosta Fryštáku Pavel Gálík.

Hlavní průtah Fryštákem vede přes náměstí. Jedno auto za druhým tam jezdívá také během hezkých víkendů, když lidé míří do nedaleké zoo v Lešné. Ani Gálík nerozumí tomu, že stát nedokázal situaci předejít.

„Nechápu to. Jestliže ví, že jim někdo hází patnáct roků klacky pod nohy, tak by se podle toho měli zařídit. Něco nachystat, udělat, aby se to nestalo,“ zmínil starosta Fryštáku. „Bohužel na to doplatíme my.“

Zákres dálnice D49, úseky Hulín - Fryšták a Fryšták - Lípa.

Podle starostů by se počet aut po otevření dálnice mohl snížit na stávající cestě na polovinu. „Ubyla by nám zejména velká tranzitní doprava,“ upřesnila starostka Horního Lapače Jaroslava Hudečková.

Zmínila, že je v obci přechod pro chodce hned za zatáčkou, takže je nebezpečný. Proto ho chce posunout. „Ale u nás není bezpečné místo nikde, protože obec leží v zatáčce,“ zdůraznila Hudečková. „Pro bezpečnost občanů i dětí, které jezdí ze školy, by byla dálnice důležitá.“

Podobné je to i v nedalekých Martinicích. „Jsme v očekávání, kdy se dálnice otevře,“ sdělil starosta Pavel Fiurášek, který považuje současný stav za absurdní. „Nevíme, proč to vůbec vzniklo. Jak to, že to nemají dořešené, když to začali stavět? Otázka je, kdo za to může. Pro nás i obce v okolí je to zásadní,“ vzkázal.

Dálnici potřebuje i holešovská zóna

Dálnice by částečně pomohla i Zlínu, kde je tranzitní dopravy kolem desíti procent. „Místo toho, abychom řešili rozvoj kraje a města, bojujeme se zástupci ekologických spolků, kteří beztrestně posílají auta do obcí a tvrdí, že to není problém,“ reagoval zlínský primátor Jiří Korec. „Myslím si, že tady už přestává fungovat zdravý rozum.“

Podle něho ekologové napadají i evropské zájmy, protože dálnice D49 je součástí nadnárodní silniční sítě.

Dálnice je klíčová také pro holešovskou průmyslovou zónu. Dopravní napojení je jedna z prvních věcí, na které se investoři ptají. Zóna nedávno zveřejnila záměr na prodej 97 hektarů pozemků, na což reagovali čtyři velcí investoři.

Aktivisté komplikují otevření dálnice z Hulína do Fryštáku, soudy pokračují

„Jednání probíhají, ještě nejsou uzavřená,“ nastínil předseda představenstva zóny Radovan Macháček. „Důležitou otázkou je logistika a to, kdy bude dálnice dokončená. My jsme jim říkali, že na přelomu roku. Teď se budou ptát, kdy to bude. Velké nadnárodní firmy všechno podrobně sledují,“ doplnil.

Přes zónu navíc vede objízdná trasa pro kamiony, protože je kvůli výstavbě dálnice zavřená cesta z Martinic do Zahnašovic. Tento stav měl trvat do konce roku, bude to ale možná déle. „Komunikace v zóně nejsou vybudované pro takovou zátěž, je to problém,“ zmínil Macháček.

Někteří kritici současného stavu si dokonce myslí, že by stavbaři měli dálnici budovat dál, navzdory rozhodnutí soudu. „V tomto jsem pro občanskou neposlušnost, ať staví načerno. Chceme tady žit v klidu a v čistém prostředí,“ uvedl Fritz.

Autor: