Představení má premiéru právě v sobotu večer. „Je to přelomové dílo světového moderního dramatu a diváci ve Zlíně by měli mít možnost ho vidět. Pro každé divadlo je malým svátkem, když se něco takového může uskutečnit,“ poukázal umělecký ředitel divadla a režisér inscenace Patrik Lančarič.
Nadčasový příběh neopětované lásky, který má za sebou uvedení na světových scénách i v českých divadlech, chce zlínské divadlo představit tak, jak ho sám autor zamýšlel. Diváci by se u ní tudíž měli dobře bavit.
 |
„Čechov označoval své hry jako komedie. Od klasického ruského zpracování se do celého světa rozšířilo povědomí, že to vlastně nejsou tak úplně komedie, ale spíše melancholické hry. Sám jsem už od vysoké školy tomuto melancholickému Čechovovi příliš nedůvěřoval. Takže naše ambice byla jediná: pokusit se ke hře přistoupit tak, jak si on sám přál a v úctě k němu dodržet jeho žánr,“ vysvětlil Lančarič.
V rolích navzájem nešťastně zamilovaných postav uvidí diváci Jana Leflíka, Zdeňka Lambora, Pavla Vacka, Radoslava Šopíka, Milanu Gorskou nebo Evu Daňkovou.
Divadelní sezona bude plná lásky. Diváci uvidí Pretty Woman, Racka i Babičku |
„U zkoušení jsme se hodně nasmáli. Role herečky Iriny je krásná a náročná. Člověk se na ní může trochu vyřádit, ale o to složitější je ji vybalancovat tak, aby nepůsobila prvoplánově,“ prozradila herečka Marie Vojtěchová.
„Pro mě to byla těžká práce, protože takto komplexní charakter mi ještě nebylo dopřáno hrát,“ upozornil představitel zamilovaného Konstantina Trepleva herec Adam Kořán. „Zkoušení bylo skvělé, neskutečně jsme se nasmáli nad absurditou situací, ve kterých se postavy ocitají, často svou vinou. Ladíme to do situační komedie. Pojetí v komice se mi moc líbí,“ přiblížil.
Zlín má vlastní překladový tvar
Lančarič hru upravil spolu s herečkou Martou Bačíkovou, která studovala rusistiku na Univerzitě Karlově. Tak vznikl nový originální překladový tvar.
Divadlo ve Zlíně otevírá návštěvníkům hlavní vstup, budou chodit pod lešením |
„Pomohlo nám to, abychom na začátku měli čistý stůl a nebyli pod vlivem inscenačních stereotypů. Ale celá inscenace, hudba, scénografie, kostýmy, to všechno stále akcentuje nadčasovost Čechovova textu,“ doplnil režisér.
„Humor, který z toho vychází, velmi uvolňuje, je očistný a osvobozující, krutý, možná cynický, ironický. Museli jsme tento způsob nazírání na text dostat hercům do hlavy. Ale už si rozumíme tak dobře, že jsem byl potěšený, že nám to vůbec netrvalo dlouho. Věřím, že se nám to podaří přenést i na diváky,“ dodal Lančarič.