Když vedení města před pár měsíci odhadlo náklady na opravu, vyšly mu na zhruba 100 milionů korun i více. Proto začalo uvažovat o levnějším materiálu, který by vypadal podobně.
Podle primátora Jiřího Korce ho ale nenašel. „Kolik to bude stát, zatím nevíme, bude záležet na projektu,“ nastínil Korec. „S ohledem na památkáře je nepředstavitelné, že bychom šli do úplně jiného kamene či materiálu. Prověřovali jsme, jestli jiný vápenec stojí mnohem méně peněz, nebo je výrazný cenový rozdíl ještě u jiných materiálů. Bohužel nám vyšlo, že ceny nejsou extrémně odlišné.“
Podle Korce pak nemá velký smysl diskutovat s památkáři o použití jiného materiálu, když by radnice ušetřila pár milionů korun. „Tak to raději uděláme tak, jak to památkáři na začátku požadovali. To znamená, že použijeme vračanský vápenec,“ konstatoval Korec.
Projektant by měl komunikovat s památkáři, kteří ještě musejí opravu odsouhlasit. „Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) nebyl doposud předložen žádný konkrétní návrh opravy fasády divadla a nebylo v tomto smyslu ani žádné jednání se zpracovatelem projektu,“ poznamenala mluvčí pobočky NPÚ v Kroměříži Petra Zelinková.
Z budovy zlínského divadla spadly kamenné desky, vymění se celé obložení |
Památkáři ale už dříve řekli, že požadují respektování původního řešení fasády, tedy i použití desek z vračanského vápence, který je charakteristický jemnou strukturou a světlým odstínem.
„Tento kámen byl pro budovu vybrán již v době návrhu a svým výrazem, spárořezem desek i barvou tvoří její nezaměnitelnou podobu,“ zdůraznila Zelinková. „I v současné době je vračanský vápenec těžen a je tedy k dispozici. Z těchto důvodů je jeho opětovné užití z hlediska památkové péče opodstatněným požadavkem.“
Městu se do opravy divadla za 100 až 120 milionů korun nechtělo, protože má před sebou další velké investice za stovky milionů korun, například opravu náměstí Práce nebo osm let uzavřené Velké kino.
Nakonec ho ale rekonstrukce bude možná stát méně i při použití vračanského vápence. Může se totiž stát, že neopraví celou fasádu, ale jenom její přední část, z níž loni na podzim odpadly dvě těžké fasádní desky.
„Počítáme s tím, že projekt budeme dělat po etapách,“ naznačil Korec. „Napřed budeme řešit čelo budovy, kde zjistíme, jestli jsou úchyty obkladů opravdu tak špatné, nebo to byl jen lokální problém. Pak se rozhodneme, jestli budeme pokračovat v dalších etapách, nebo ostatní stěny necháme, protože by měly být v pořádku.“
Opravovat se bude i hlavní schodiště
Podle Korce by měli památkáři ocenit, že by na více místech zůstal původní materiál, který byl vytěžený v Bulharsku. Oprava by se mohla uskutečnit v létě příštího roku, o divadelních prázdninách.
„Nebudeme s tím otálet. Je otázka, kdy architekt zvládne udělat projekt, pak budeme pokračovat dál bez zbytečných odkladů. Chceme dát čelo divadla co nejdříve dohromady, ať tam nemusí být oplocení,“ zmínil Korec.
Plot kolem zlínského divadla zůstane nejméně rok, chystá se velká oprava |
Radní už schválili smlouvu na projekt a na inženýrskou činnost s architektem Pavlem Mudříkem. Předmětem zakázky za zhruba dva miliony korun je kromě opravy fasády i výměna zasklených částí pláště, očištění kamenného soklu prvního nadzemního podlaží, oprava hlavního schodiště do budovy, anglických dvorků i bočního nápisu Městské divadlo. Dále nové venkovní osvětlení a kamerový systém kolem divadla.
„Za současného stavu je pohyb osob pod fasádou dle posouzení autorizovaného inženýra pro pozemní stavby Stanislava Žoura nebezpečný a vysoce rizikový,“ píše se v materiálu městské rady.
Vypracování projektu by mělo trvat přibližně půl roku. Pak bude třeba získat stavební povolení. Od poloviny letošního roku ale začne platit nový stavební zákon, které může přinést zásadní změny. „Nikdo neví, jak bude fungovat, takže nelze odhadnout délku stavebního řízení,“ dodal Korec.
Město stálo také o zateplení divadla, to však památkáři odmítli. Při použití polystyrenu by se příliš zvětšil objem budovy. A v případě tenčího materiálu by zase výrazně vzrostly náklady. Navíc by se nezateplila celá fasáda, takže úspory by nebyly tak velké a vznikaly by tepelné mosty, kde by se kondenzovala vlhkost.