„V rámci regionu jde o unikátní památku, díky které bude Holešov zmiňován v odborné literatuře jako nejvýchodněji položené pohřebiště z tohoto období na našem území,“ vyzdvihl Miroslav Popelka z kroměřížské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Nález spadá do doby stěhování národů, kdy se celou Evropou neorganizovaně přesouvalo velké množství etnik. Výzkumníci v Holešově odkryli celkem dvanáct hrobů. Zajímavé je to, že hned deset z nich bylo vykradeno, a to nejspíše krátce po pohřbu.

„Vykrádací šachty byly ve většině případů situovány v západní polovině hrobu, tedy nad oblastí hlavy, hrudníku, případně rozšířeny až do prostoru pánve,“ zmínil Popelka. Podle něj jde o typický fenomén spojený s dobou stěhování národů.

„Souvisí to s tím, že tehdejší národy a etnika neměly morální zábrany a nectily etiku,“ podotkl. Dalo by se spekulovat i o tom, že hroby mohly být narušeny i z rituálních důvodů.

Lebku stahovali pomocí obvazů v útlém věku

Drastickému zásahu se vyhnuly pouze dva hroby. V jednom bylo uloženo dítě, ve druhém žena s uměle deformovanou lebkou. Takové případy se dávají do spojitosti s Huny či s některými dalšími národy, které žily izolovaně.

„Lebka se tímto způsobem deformovala lidem už v útlém věku, kdy byla ještě lebeční kost flexibilní,“ přiblížil archeolog s tím, že hlava se nejspíš stahovala bandážemi, aby neměla klasický tvar.

Poklady? Raději mám kosti, nabízejí zajímavé příběhy, říká archeoložka

„Mohlo to souviset s módou. Podobně jako se v dnešní době lidé tetují nebo používají piercing.“

Další možné vysvětlení je, že toto vytvarování lebky mohlo souviset se společenským statusem. „Zajímavé je, že se tato deformace objevuje takřka výhradně u žen. V případě našeho nálezu se jedná o ženu ve věku okolo čtyřiceti let,“ popsal Popelka.

V hrobech se nalezly také skleněné nádoby z oblasti pozdně antických dílen na území Římské říše. „V rámci hrobového inventáře se tedy jedná o importované zboží s nepochybně prestižní a symbolickou hodnotou.“

Archeologové luští záhadu unikátního pohřebiště germánských bojovníků

Archeologové v tuto chvíli nemají jasno o tom, k jakému národu nebo skupině obyvatelstva těla uložená v hrobech patří. Nenalezly se tu totiž žádné milodary, které by v tomto mohly napovědět. To může souviset právě s vykradenými hroby.

„Je otázka, zdali se nám podaří zjistit něco dalšího,“ dodal Popelka. Odpovědi by mohla přinést například metoda analýzy DNA, ale dosud není mnoho materiálu ke srovnání. Není vyloučeno, že by se tím v budoucnu mohl zabývat nějaký věděcký tým.