Doba, kdy by se lopatky elektrárny mohly začít točit, zřejmě nenastane dříve než za pět let. Zatím jde navíc pouze o myšlenku, se kterou přišla soukromá firma Jipocar Power a podporují ji radní v Holešově. „Je to dohoda, o níž říkáme, že jsme se v radě shodli, že se nám to líbí a že si to dokážeme v Holešově představit,“ prohlásil starosta Holešova Milan Fritz.

Firma vytipovala čtyři konkrétní místa v blízkosti průmyslové zóny, kde by chtěla postavit větrný park. „Ale je to zatím úplně na začátku, ve stadiu předběžného zájmu. Samozřejmě se o tom chceme bavit i s okolními obcemi, protože jinak by to nemělo smysl,“ upřesnil starosta.

Město se zájemci uzavřelo dvouleté memorandum, zatím ale bez závazků. Počká na detailnější informace a návrh řešení, pak bude jednat s dalšími obcemi v mikroregionu.

Každá elektrárna navíc musí projít složitým procesem schvalování, mimo jiné posouzením dopadů na životní prostředí. Poměrně zdlouhavé je i vyřizování všech potřebných povolení, k jehož zkrácení se připravuje nový zákon. Kratšímu procesu je nakloněná i Evropská unie.

Větrné elektrárny také musí splňovat zákonné podmínky, které se týkají například vzdálenosti od obytné zóny, chráněného území nebo migračního koridoru ptáků.

V Holešově je dostatečná větrnost

Firma hledá vhodná místa podle německého modelu, kdy vysoké větrné sloupy vyrůstají podél dálnice. „Máme studii, že je na tomto místě v Holešově dostatečná větrnost, je tam také rozvodna elektrické energie, což je důležitý aspekt, a technologii je možné na místo také bez potíží přivést,“ přiblížil jednatel firmy Jipocar Power Kamil Vondráček.

Zlínský kraj je co do počtu větrníků na chvostu krajů v Česku. Tyčí se zde totiž jediný, a to na Svatém Hostýně, který je navíc vůbec nejstarším v republice. Právě jeho stavbou před třiceti lety zahájila Česká republika využívání větrných zdrojů. Od té doby vznikly po celém území desítky elektráren, jen ve Zlínském kraji žádná.

Mlynář dokázal otočit celý mlýn podle směru větru, reguloval i jeho sílu

Zdejší krajina k tomu totiž neposkytuje příliš dobré podmínky. Podle větrné mapy v údolích regionu nefouká a kopce, které jsou z významné části zalesněné, nejsou pro stavbu vhodné. Navíc je tu poměrně hodně chráněných území, kde by větrník stát neměl.

„Investory doposud přitahovaly oblasti s průměrným ročním větrným potenciálem minimálně šest metrů za sekundu a více ve výšce sto metrů nad povrchem. A jsou kraje s daleko větší plochou, kde se tento vítr vyskytuje,“ vysvětlil předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Největší zájem mají developeři o Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Tyto regiony také vedou žebříček v množství větrných elektráren.

„V tomto srovnání je Zlínský kraj spíše vzadu. Ale dnešní technologie, jejich efektivita a výška, dokážou využít pravděpodobně i nižší pásmo větrnosti ve výšce pět a půl až šest metrů. A to by se území v každém kraji, tedy i Zlínském, rozšířilo. Je ovšem pochopitelné, že investoři přicházejí nejdříve tam, kde je vítr lepší, teprve později přijdou na řadu i lokality s menším větrným potenciálem,“ doplnil Janeček.

Hostýnská elektrárna dosluhuje

Využití větrné energie jako alternativního zdroje má ale řadu odpůrců, naráží na protesty obyvatel obcí i ochránců krajiny. S kritikou se setkává i elektrárna na Hostýně. Ta je v současné době na hranici životnosti a Arcibiskupství olomoucké, které ji provozuje, řeší její budoucnost.

„Větrník dosluhuje a my jsme jej lehce opravili. Ale brzy budeme muset řešit buď výměnu, nebo obnovu, což může být problém. Jednak musíme zvažovat, že za třicet let se technologie posunuly jinam a nebylo by to jednoduché. A také zohledňujeme výhodnost výkupu vyrobené energie,“ poukázal mluvčí arcibiskupství Josef Gračka.

Stát dá tři miliardy na větrné elektrárny. Ministerstvo vypsalo dotační výzvu

Každopádně jakoukoliv novou elektrárnu by musel, mimo řadu jiných institucí, povolit i zlínský krajský úřad. Ten má k těmto stavbám neutrální postoj.

„Čas od času se nějaký investor objeví, ale v posledních letech jsme žádnou žádost neřešili. Nebráníme se tomu, ale samozřejmě by záleželo například na tom, aby větrník nerušil zástavbu ani ráz krajiny,“ dodala náměstkyně pro životní prostředí Hana Ančincová.