Proto zvažuje podání správní žaloby, kterou by verdikt Baxy napadl.„Musím rozhodnutí ministra prostudovat, zatím jsem k tomu neměl prostor. Ale s největší pravděpodobností bude třeba soudního přezkumu,“ myslí si Martínek.

Profesí je advokát, zastupuje menšinového vlastníka hřebčína, kterým je Libor Hlačík, a jeho jménem by žalobu podal.

Martínek zmínil, že hřebčín je souborem nemovitých věcí, které k sobě patří, ačkoliv pastviny samy o sobě nemusejí mít památkovou hodnotu. Získávají ji ale právě v celku hřebčína. Podobné je to podle něho v případě Lánské obory nebo zahrad u Pražského hradu.

„Památková hodnota spočívá v celistvosti areálu. V tom, že se s jeho urbanismem i pastvinami takový dochoval. Navíc je hřebčín v sousedství zámku a jeho zahrady, které jsou památkově chráněné,“ upozornil Martínek.

Hřebčín kulturní památkou, pastviny nikoliv. Podraz, reagují zastánci chovu

„Ministr Baxa udělal z hřebčína trosku. Aby byl hřebčín důkazem o životě a činnosti našich předků, musí být prohlášený za památku i s pastvinami,“ nepochybuje. Upozornil, že hřebčín bez pastvin nemůže fungovat.

Proti loňskému rozhodnutí ministerstva kultury, podle něhož jsou památkou jen hlavní budovy, podal rozklad, kterým se zabýval Baxa. Požadoval, ať je chráněný celý areál, včetně sýpky a pastvin.

Ministerstvo si za rozhodnutím stojí

Podle ministra kultury pastviny nejsou hlavním nositelem kulturně-historických hodnot hřebčína. A pokud by byly za památku prohlášeny a chov koní by se neobnovil, omezovalo by to na právech většinového vlastníka.

„Ministerstvo kultury si stojí za svým rozhodnutím,“ reagovala Ivana Awwadová z tiskového oddělení resortu. „Ministerstvo kultury respektuje právo domáhat se změny správního rozhodnutí řízením před správním soudem. Nálezem správního soudu se pochopitelně bude řídit,“ doplnila.

Mám zájem o hřebčín, potvrdil německý podnikatel. Záchranu chovu projedná Senát

Žaloba musí být podána do dvou měsíců od rozhodnutí ministra. Nejdříve by se jí zabýval Městský soud v Praze, pak případně Nejvyšší správní soud v Brně.

Rozklad proti loňskému rozhodnutí ministerstva podal i většinový majitel hřebčína, kterým je firma Sygnum. Ten naopak chtěl, aby byly pod památkovou ochranou pouze dvě stáje.

„V tuto chvíli podrobně studujeme rozhodnutí ministra kultury, které má mnoho desítek stran,“ uvedla mediální zástupkyně většinového majitele Pavla Mudrochová.

Senát žádá, aby památkou byl celý areál

Návrh na vyhlášení hřebčína za památku podal Martínek. Když je hřebčín, nebo jeho část, takto chráněný, jeho majitelé, kteří ukončili chov anglického plnokrevníka z ekonomických důvodů, ho mohou obtížněji využít k jiným účelům. Už dříve chtěli na části pastvin postavit bytovky, ale nezískali od napajedelských zastupitelů potřebnou změnu územního plánu.

Martínek je i organizátorem petice za záchranu hřebčína, kterou už podepsalo téměř 70 tisíc lidí. A vadí mu, že ministr Baxa rozhodl jenom pár dní předtím, než se minulou středu zabýval peticí Senát.

Ten schválil usnesení, v němž mimo jiné žádá ministerstvo kultury, aby vyhlásilo za kulturní památku celý areál. Dále aby ministerstvo zemědělství začalo jednat s majiteli hřebčína a aby vláda udělala kroky pro jeho záchranu „jako nenahraditelného zařízení pro chov anglického plnokrevníka v ČR“.

Záchrana jen s veřejnou podporou

Ministr zemědělství Marek Výborný je ochoten s majiteli jednat. Zástupci jeho resortu se už setkali i s německým podnikatelem Marianem Ziburskim, který chce hřebčín koupit a obnovit v něm chov. Majetkový vstup státu ministr odmítl.

„Od začátku říkám, že tu stát není od toho, aby provozoval hřebčíny. To, že historicky máme Národní hřebčín Kladruby, tak to je úplně jiný příběh, památka UNESCO, s obrovskou historickou a kulturní tradicí. To, při vší úctě, Napajedla nejsou,“ míní Výborný. „Budu žádat majitele, aby i oni udělali všechno pro to, aby se tam chov anglického plnokrevníka povedlo vrátit,“ doplnil.

Je to národní chlouba, chov by se tam měl vrátit, říká o hřebčínu ministr

Většinoví majitelé zatím nabídku k prodeji či jednání neobdrželi. „Jsme připraveni se podílet na hledání řešení, které by mohlo přinést novou budoucnost tomuto historicky cennému areálu,“ sdělila Mudrochová.

Podle ní není za současných ekonomických podmínek záchrana hřebčína možná bez výrazné veřejné podpory.

„Většina státních hřebčínů a hřebčinců, které mají v chovu podobný počet koní, jakým disponoval Hřebčín Napajedla, získává každoročně státní podporu přesahující 20 milionů korun. Soukromý Hřebčín Napajedla žádnou takovou podporu nikdy nedostal,“ tvrdí Mudrochová.

Uvedla také, že do infrastruktury hřebčína by bylo třeba vložit přes miliardu korun. A také to, že autoři petice nenabízejí konkrétní řešení a plán financování.

Martínek takovou výtku odmítá. „Proč bychom měli navrhovat řešení pro chov koní někomu, kdo chce hřebčín zlikvidovat? “ vzkázal. Zpochybňuje i miliardu korun do infrastruktury.