Týden prázdnin vyměnil za hodiny cvičení se světovými hudebníky, například operním pěvcem Adamem Plachetkou, sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, klavíristou Ivo Kahánkem nebo dirigentem a zakladatelem akademie Tomášem Netopilem.
„Každý rok je to taková nebeská příležitost, vidět, jak mistři našeho řemesla fungují v praxi. Je to k nezaplacení. Hrozně jsem se těšil. Dostat se na akademii a být její součástí bylo dlouho bylo moje přání. Cítíme se tady opečovávaní, přijmutí, chtění. Díky profesionálním lektorům jsou kurzy inspirativní,“ prozradil Jan Pavelka.
Sám je jedním ze tří violistů, kteří se letošní akademie účastní.
„Takový počet, to už je luxus. Violistů je totiž v Česku opravdu málo, třeba se mnou v ročníku na konzervatoři jsou dvě violistky, a už to je skvělé. Mít tři violisty v ročníku je opravdu nadstandard,“ upozornil.
Účastníci ze sedmi zemí
Na akademii, která potrvá do čtvrtku, je už počtvrté a užívá si hlavně inspirativní atmosféru a lekce se svým profesorem z konzervatoře Pavlem Niklem. Přijeli ale také studenti vysokých škol a konzervatoří z dalších míst Česka a sedmi dalších zemí, kteří pilují své dovednosti a umění ve hře na klavír, cembalo, violoncello nebo zpěvu.
Každý den se jim věnují lektoři, vybraní studenti pak vystupují na koncertech nazvaných Budoucí mistři a ve čtvrtek je čeká společný závěrečný koncert v reprezentativním Sněmovním sále Arcibiskupského zámku. Zkušenosti tak mohou nabírat od těch nejlepších ve svém oboru.
Akademie je navíc součástí souběžného projektu Academy Kroměříž, který má v programu koncertní vystoupení, přednášky, besedy a zážitky, které jsou určené i pro studenty.
Zkouška ohněm před publikem
Své veřejné sólové vystoupení v rámci koncertů Budoucí mistři už má za sebou i Pavelka. „Pro mě to byla trochu zkouška ohněm. Před publikem jsem vystupoval úplně poprvé, paradoxně si z toho moc nepamatuju, hodně jsem se soustředil na vystoupení a nevnímal svět okolo. Ale bylo to fajn, přijeli rodiče i s babičkou,“ popsal jeden z výrazných zážitků, které akademie účastníkům nabízí.
K viole se navíc dostal trochu klikatější cestou. Od čtyř let hrál na housle a když začal chodit na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, už na začátku zvažoval, jestli jeho úkolem v životě ve skutečnosti není spíše hudba.
Kroměříž je centrem klasické hudby, v Květné zahradě zazní Mozartovo dílo |
„Tak jsem zkusil přijímačky na konzervatoř a vzali mě. Ale ne na housle, ale na violu. Byl jsem z toho nervózní, tak jsem hned nenastoupil, ale začal jsem chodit do zušky jako violista. A od té doby mě to nepustilo. Nebylo to moje rozhodnutí, prostě to ke mně přišlo. Vlastně jsem k viole přišel jako slepý k houslím,“ směje se Pavelka. „Na konzervatoř jsem nakonec šel až po skončení gymnázia, takže jsem takový přerostlý konzervatorista.“
Příští rok ho čeká druhá maturita a pak dva roky absolutoria na konzervatoři. Co bude dál zatím netuší. „Své ambice se snažím příliš neuzavírat do jedné vidiny. Nejdůležitější je, naučit se hrát co nejlíp. Pak něco přijde.“