Sen o průplavu je pryč. Obce kolem Moravy a Baťova kanálu mají nové plány

  8:26
Ve Starém Městě chtějí postavit nový most přes řeku Moravu. Díky němu by se auta, která tudy či sousedním Uherským Hradištěm pouze projíždějí, vyhnula centrům obou měst. Aby to bylo možné, budou ve Starém Městě schvalovat nový územní plán. A klíčové je, že v něm nebudou blokované pozemky pro kanál Dunaj–Odra–Labe, v nichž platila stavební uzávěra.

Vizualizace nového přístavu Slovácko u Starého Města u Uherského Hradiště. | foto: Ředitelství vodních cest

Tím pádem bude most přes Moravu výrazně kratší a nižší, protože pod ním nebudou proplouvat tankery. „Muselo by se překlenout celé území potenciálního průplavu, což by bylo finančně náročnější. Překlenovala by se suchá pole, a to jenom proto, že je v územním plánu rezerva pro průplav,“ řekl starosta Martin Zábranský. „Pak by šlo o to, jestli by se to dalo vůbec zaplatit,“ doplnil.

Vláda plány na budování průplavu, který prosazoval bývalý prezident Miloš Zeman, zastavila už loni. Letos v březnu ochrana trasy kanálu zmizela z celostátních plánů upravujících využití pozemků, tedy aktualizované politiky územního rozvoje České republiky.

Městům, obcím a jiným majitelům se tím uvolnily ruce. A v případě Starého Města jde podle starosty Zábranského o zásadní milník.

„Chtěli bychom do dvou let rozjet projektování a do čtyř pěti let zahájit stavbu. Je to velice smělé,“ uvažuje. „Uvidíme, jak si povede ekonomika státu a jestli bude tento projekt zařazen mezi priority v rámci dopravy v Česku,“ dodal Zábranský.

Na tak velké stavbě by se měl podle něho podílet kraj i stát. Most a navazující cesty totiž budou součástí přivaděče na Slovensko napojeného na dálnici D55, čímž získají nadregionální význam.

Po zavržení kanálu zavládlo na jihu Moravy nadšení, klid má i Baťův kanál

Díky změně územního plánu ve Starém Městě si také budou moci zahrádkáři v kolonii Rybárna postavit lepší rekreační objekty. Vznikne rovněž přístaviště Slovácko na Baťově kanálu, což pomůže turistickému ruchu. Tento záměr ale stavební uzávěra přímo neblokovala, protože jde o vodní infrastrukturu. „Nebylo to žádné zásadní omezení,“ potvrdil mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Nicméně pro provoz na Baťově kanálu je konec plánů na stavbu kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL) dobrou zprávou. Mohl by totiž ohrozit turistický ruch. „Nedokážu si představit, že by se malá plavidla vyhýbala tankerům,“ kroutí hlavou Zábranský. Podle něho je průplav DOL megalomanský projekt, který nemá ekonomický, ekologický ani krajinotvorný přínos.

Konec nesmyslného projektu

„Jsou místa, kde by byly vodní cesty ve střetu, což znamená, že by tam byl současně pohyb velkých lodí i malých rekreačních plavidel,“ naznačil Bukovský. „Na druhou stranu je to ale situace, která v západní Evropě běžně nastává a funguje to,“ sdělil.

Ve Zlínském kraji měl průplav vést od Kroměříže po Ostrožskou Novou Ves, měřil by asi padesát kilometrů. Z části by téměř kopíroval řeku Moravu a pojal Baťův kanál, který by se v úseku mezi Spytihněví a Starým Městem přeložil západním směrem.

Od Spytihněvi po Staré Město má plánovaný průplav Dunaj-Odra-Labe vést mezi...

Průplav blokoval pozemky také ve Spytihněvi. Po schválení nového územního plánu, což má být do dvou let, tam tak mohou začít chystat zástavbu rodinných domů. Jde však zatím o výhled do budoucna.

„Připravujeme zadání změny územního plánu, kde už bychom mohli pracovat s tímto prostorem. Z hlediska plánování je to pro nás dobře,“ konstatoval starosta Vít Tomaštík.

Cena za Zemanův kanál Dunaj-Odra-Labe: 610 miliard korun

V Otrokovicích zase vítají, že zde nevyroste nový přístav, s nímž se v plánech kanálu původně počítalo. Město je už dnes hodně zatížené výrobou a průmyslem. „Jsme rádi, že u nás přístaviště nebude. Pozemky tam nevlastníme, a jestli někdo přijde s nějakým záměrem, budeme ho posuzovat,“ naznačila starostka Otrokovic Hana Večerková s tím, že radnice zatím nemá důvod měnit územní plán.

Také v Napajedlích jsou pozemky u Moravy v majetku soukromých vlastníků, kteří s nimi zatím nemohli nakládat. Podobné je to v Kroměříži.

„Vítáme, že rezerva pro kanál v území padla a město se případně může v těchto lokalitách rozvíjet,“ podotkl starosta Kroměříže Tomáš Opatrný. Na pozemcích soukromých vlastníků může být bytová výstavba, služby či průmysl. V územním plánu už místa blokovaná nejsou.

Někteří ekologové se obávají, že by dosud rezervovaná území blízko řeky mohli získat developeři, kteří nebudou brát ohledy na životní prostředí. „Obce nejsou připraveny čelit tlaku na budoucí využití územních rezerv,“ uvedla Marie Dostálová z organizace Arnika. Proto zorganizovala semináře pro samosprávy, do nichž územní rezerva zasahovala.

Autor: