Když po povedené přestavbě mohli loni v Halenkovicích slavit prestižní celorepublikový titul Knihovna roku, v malé obci na Zlínsku to způsobilo poprask. Knihovna se dostala do centra pozornosti médií, přijížděli se sem podívat zástupci ostatních knihoven v okolí. „Potěšilo mě, že můžeme být inspirací pro ostatní,“ usmívala se tehdy vedoucí Pavlína Bieberlová.

Podobných vzorových zařízení je však ve Zlínském kraji více. Nahrává tomu i fakt, že po covidovém útlumu přichází opět boom.

Jednoznačně to dokládají čísla. Za loňský rok se zvýšil počet registrovaných návštěvníků knihoven v kraji na takřka 81 tisíc, o více než 3 tisíce oproti roku předchozímu. O dvanáct procent stoupla návštěvnost, počet výpůjček knih a účast na kulturních a vzdělávacích akcích.

„Jsem šťastný, že jsme po náročných covidových letech a dlouhém období stagnace či poklesu v loňském roce opět zaznamenali nárůst zájmu o knihovny, počtu čtenářů, návštěvníků i celkového počtu výpůjček,“ těší ředitele Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Jana Kaňku. Například, co se týče počtu výpůjček, zařadil se Zlín na čtvrté místo v rámci celé republiky, což je v konkurenci větších krajských měst úspěch.

Knihovníky těší, že dokážou obstát i v době, kdy si každý může snadno a rychle informace vyhledávat na internetu. „Role knihoven se však postupně mění a přizpůsobuje potřebám současných uživatelů,“ míní Jana Tomancová z Útvaru regionálních služeb knihovnám Zlínského kraje. „Nabízejí nejen kvalitní literaturu, ale i nové služby a aktivity, jako jsou eVýpůjčky, online výpůjčky audioknih, vzdálené přístupy do databází, deskové hry, nové technologie i zajímavé akce a kurzy.“

Z půjčoven knížek jsou komunitní centra

Přitom stále platí, že největší zájem je o tištěné knihy. Za loňský rok jich do knihoven v kraji přibylo přes sto tisíc.

Už roky je vidět trend, že se z knihoven postupně stávají komunitní centra. Jsou prostorem pro aktivity, které by tu ještě před časem nikdo moc nehledal – například únikové hry, rukodělná setkání, ale také možnost využít technologie, jako je virtuální realita, 3D tisk nebo programovatelní roboti.

Podle ředitele Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm Pavla Zajíce se sice rozvíjejí online služby, ale není to na úkor přímých fyzických návštěv knihoven. „Oba směry mají budoucnost,“ myslí si ředitel knihovny, jež se po velké rekonstrukci dostala do prestižní nominace na titul Stavba roku 2024. Dlouho plánovaná proměna knihovny za sto milionů propojila starou část s moderní přístavbou a rozšířila možnosti celého zařízení.

Knihovna digitalizovala historické perly. Čtenáři se k nim dostanou i doma

„Dnes už to není skladiště, kam si člověk jen přijde pro knížku. Je to místo setkávání, kam si lidé mohou přijít dát kávu nebo si sednout na pracovní schůzku,“ přibližuje ředitel. Knihovna má také jasnou pozici v rámci města, je u autobusové zastávky, její součástí je zahrada, kde mohou čtenáři sedět.

Podle Zajíce se rovněž mění role samotných knihovníků. „Díky automatickému systému výpůjček i vracení jsou lidé schopni se sami obsluhovat v podstatě 24 hodin denně. Knihovník se jim stává spíše průvodcem a poradcem, má na to uvolněné ruce,“ vysvětlil ředitel.

Zaměstnanci se spolu otužují v řece

Úspěchy slaví i další valašské knihovny. Do Vsetína i Valašského Meziříčí letos putovala cena Bibliotheca inspirans, kde porota oceňuje zařízení vytvářející bezpečný prostor pro rozvoj a pohodu svých zaměstnanců. Například v Meziříčí porotce zaujaly neformální společenské aktivity zaměstnanců, kteří se ráno scházejí u kávy, probírají pracovní plány, ale i osobní záležitosti.

„Všichni vědí, co se aktuálně děje – že se včera někomu v práci něco povedlo, nebo naopak ne, nebo že někdo řeší velkou radost či starost v soukromí. Povídáme si, smějeme se, někdy i brečíme,“ přiblížila vedoucí Zdeňka Smahlová.

Knihovna proslavila vesnici. Halenkovice zaujaly výjimečnou přestavbou

Knihovnice se také vzájemně zastupují například v době, kdy potřebují být doma s nemocným dítětem, speciální přátelský program má knihovna i pro nové kolegy.

Výbornou atmosféru si pochvalují i ve vsetínské knihovně, která v posledních letech sbírá jednu cenu za druhou. Její ředitelka Daniela Divínová se například s kolegyněmi chodí pravidelně otužovat do řeky Bečvy, hraje na různé nástroje a zároveň podporuje kolegy v sebevzdělávání. Od toho, kolik lidé věnují času osobnímu rozvoji, se tu odvíjejí i prosincové prémie.

„Kolegové si sami volí, jakým směrem se chtějí profesně rozvíjet. Některé oslovují nové technologie, některé třeba kreativní vzdělání v podobě scénického čtení, muzikoterapie, artefiletiky a podobně. Díky tomu to dělají s chutí, a knihovna pak může nabízet návštěvníkům širokou škálu aktivit,“ popisuje Divínová.

„Samozřejmě průběžně pochybuji, jestli dělám všechno správně, ale moji skvělí kolegové mi to hodně usnadňují,“ pochvaluje si ředitelka Divínová, že tento režim mohla nastavit i díky velké důvěře města, které knihovnu podporuje.