Místa, kde se bavila Marie Terezie. Sály v Kroměříži pomohou obnovit studenti

  6:02
Památkáři z olomouckého arcibiskupství a studenti dějin umění olomoucké univerzity budou společně pracovat v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Chtějí prozkoumat a následně restaurovat jedinečné autentické sály, které se nezměnily od svého vzniku ve druhé polovině 17. století.

Kdysi v nich část dne strávila slavná panovnice Marie Terezie, užívala si výhled do zámecké zahrady, zúčastnila se banketu, který na její počest majitelé uspořádali a překvapeně sledovala stříkající prameny vody v jednom zákoutí.

Tři sály v přízemí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, takzvané saly terreny, a dvě přilehlé umělé jeskyně, takzvané grotty, nechal právě k takovým účelům biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna postavit.

„Od 16. století byly běžnou součástí většiny zámků a paláců. Stavěly se v přízemí, v místě obráceném do zahrady a byl to prostor na pomezí zámku a zahrady. Sloužily většinou ke kratochvílím, letnímu pobavení společnosti, k osvěžení během horkých dnů. Mohly se v nich organizovat koncerty, bankety, velmi často v nich hrály roli prvky hudební, světelné, plamínky ohně a podobně,“ popsala vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty univerzity Palackého (UP) v Olomouci Jana Zapletalová.

Soubor tří sálů s bohatou štukovou výzdobou, sochami postav antické mytologie a stropními freskami a na něj navazující dvě grotty, patří k tomu nejcennějšímu, co kroměřížský zámek nabízí. Především proto, že od svého vzniku ve druhé polovině 17. století zůstaly prakticky nezměněné, zatímco na většině jiných míst došlo během staletí k výraznému poškození. Díky své unikátní autenticky dochované výzdobě dosahují evropského významu.

Zkoumat budou začínající i zkušení studenti

Právě tyto prostory budou v následujících měsících a letech předmětem zkoumání, bádání a dokumentování, aby následně mohli odborníci přistoupit k pečlivé restaurátorské práci. Podílet se na něm bude památkové oddělení Arcibiskupství olomouckého a odborníci a studenti z katedry dějin umění. Zástupci obou institucí dnes v Kroměříži podepsali memorandum o spolupráci.

„Není to poprvé. Naši akademici a studenti se na studiu uměleckých děl olomoucké arcidiecéze podílejí dlouhodobě,“ vysvětlil rektor univerzity Martin Procházka.

Ke zkoumání jedinečných prostor se dostanou nejen studenti vyšších ročníků, ale i ti začínající. Soustředit se budou především na štukovou výzdobu tří sálů a dvou umělých jeskyň. Jejím autorem je italský sochař a výtvarník Baltazar Fontana, který patřil k nejvyhledávanějším štukatérům přelomu 17. a 18. století na Moravě.

Sněmovní sál arcibiskupského zámku září, je krásnější než v Amadeovi

„Restaurování musí předcházet rozsáhlý badatelský přístup, který bude trvat několik let. Souběžně s tím zahájíme i optické průzkumy v obou grottách, pak i materiálový a technologický průzkum, abychom zjistili, jaké materiály byly použité a v jakém jsou stavu. Na základě toho pak sloučíme umělecko-historické bádání s technologickými poznatky a určíme koncepci budoucího zásahu,“ popsala vedoucí památkového oddělení arcibiskupství Alena Tobolková. „Pro správné zachování výpovědní hodnoty památky je tak spolupráce s univerzitou klíčová.“

Andělíčkovi upadla hlava

Saly terreny a grotty byly, jako jediné v celém komplexu zámku, ušetřeny velkého požáru v roce 1752, tedy šedesát let po jeho dokončení. Zatímco v dalších patrech a sálech museli pozdější majitelé měnit podobu interiérů, tyto prostory zůstaly nezměněné. Více než tři století ale přece jen mají na stav výzdoby vliv.

„Na některých místech u štukových dekorací můžeme pozorovat jistou míru degradace, takže přišly o určité součásti, třeba u malého andělíčka upadla hlava. Vidíme různá poškození, která nám říkají, že je potřeba to řešit. Ale abychom byli schopni konstatovat, v jakém stavu výzdoba je, bude potřeba rozsáhlé bádání a poznání například i pomocí rentgenů. Ty odhalí, v jakém stavu jsou kovové prvky uvnitř dekorací,“ naznačila Zapletalová.

Oprava kroměřížského klenotu stála čtvrt miliardy, zámek nově otevře i kapli

Pro návštěvníky zůstanou saly terreny přístupné a dál budou součástí prohlídkové trasy. Grotty teď přístupné nejsou. Při odborném průzkumu a následném restaurování by ale lidé měli mít možnost nahlédnout i do nich, a to přes chystané konstrukce s plexisklem.

„Jako vlastníci stále pronikáme do tajemství kroměřížského zámku a všeho, co v sobě skrývá. Po jeho nejznámějších lákadlech, jako je třeba proslulý Tizianův obraz, se postupně dostáváme také k záležitostem, o kterých se tolik neví nebo které jsou i docela neznámé, abychom je pak také mohli představit veřejnosti,“ poukázal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a dodal: „Jsem přesvědčen, že toto bádání, do kterého se společně s univerzitou pouštíme, přinese mnoho nových a zajímavých poznatků.“

Autor: