Vážně zraněná posádka osobního auta v buchlovských kopcích a o dva dny později nehoda motorkáře na Kroměřížsku. V obou případech pomáhali zraněným nejen krajští záchranáři, ale i ti s vrtulníkem. V prvním případě přiletěli ze základny z Brna, ve druhém z Olomouce.

Zlínský kraj totiž leteckou záchrannou službu (LZS) nemá. A to ani po více než deseti letech opakovaných urgencí na ministerstvu zdravotnictví (MZ), petici a připomínkování.

„Potřeba vrtulníku u nás je akutnější než dříve,“ zdůraznil ředitel Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Josef Valenta. „Množství vozidel na silnicích je tak vysoké, že v některých oblastech pomalu vozovky nestačí a nám to prodlužuje délku přepravy pacienta. Pokud to nejde po silnici, nutně potřebujeme leteckou dopravu,“ upozornil.

Přestože poslední rok zasedala odborná komise, aby připravila státní koncepci provozování vrtulníků na území České republiky od roku 2028, ani v tomto případě se se vznikem základny ve Zlínském kraji nepočítá. Naopak je součástí koncepce nová základna v Karlovarském kraji.

„Opakovaně jsme oficiálně ve všech krocích odmítali stávající návrh koncepce. Nebylo nám ale vyhověno. Myslím, že stát se nestará o všechny své obyvatele stejně,“ zlobí se hejtman Radim Holiš, který byl součástí komise jako host.

Vlastní letecká záchranka

Koncepci sice vláda už schválila, ale ne ve znění, v jakém ji komise doporučila. Ke konci listopadu se proto uskuteční jednání se zástupci ministerstev, krajů a záchranářů. Otázkou je, zda se v případě Zlínského kraje může něco změnit.

Mapa pokrytí území České republiky leteckými základnami k 1. 1. 2021. Kružnice zobrazují zákonem stanovenou dvacetiminutovou dobu doletu.

Hejtmanství proto zvažuje, že bude LZS provozovat sám. „Pracujeme na alternativním samostatném řešení, které by znamenalo pokrytí leteckou službou v zákonných časech na území celého kraje,“ potvrdil hejtman.

Kraj by byl ale vůbec prvním v republice, který by službu provozoval sám. Na všech deseti základnách je to stát, jenž ji také platí a soutěží dopravce, kteří zajišťují speciální vrtulníky. Posádku musí také tvořit speciálně vycvičení záchranáři. Odhaduje se, že příprava základny zabere zhruba tři roky. Na roční provoz počítá stát zhruba 45 milionů korun.

Vrtulníky neobsluhují velký kus Zlínského kraje, stěžují si záchranáři

Na některých základnách zajišťuje vrtulníky policie, jinde armáda, na většině pak soukromé společnosti. Právě soukromý dopravce by mohl být řešením i pro Zlínský kraj.

Tento region je totiž jedním ze čtyř v republice, které vlastní LZS nemají a pokrývají je záchranáři z okolí. Kromě Brna a Olomouce sem létají ještě vrtulníky z Ostravy. Ani tak ale region není pokrytý.

Podle zákona by pomoc měla dorazit do 20 minut od vzletu, což odpovídá vzdálenosti asi 55 kilometrů. Mimo tento dosah je ve dne až 40 procent území, převážně Valašska, přes noc jde o téměř celý kraj.

V roce 2018 přiletěl vrtulník do Zlínského kraje ve 156 případech, loni ve 133. To ale nejsou všechny události, které by letecký převoz potřebovaly. Stává se totiž, že záchranáři leteckou pomoc volají, ale ona přiletět nemůže například kvůli povětrnostním podmínkám nebo vlastní vytíženosti.

Například Liberecký kraj, který je rozlohou i počtem obyvatel srovnatelný, vlastní základnu má. Loni tam napočítali 617 vzletů. Dá se tedy předpokládat, že ve zlínském regionu by vytíženost a potřebnost mohla být podobná.

Nová základna ve Varech

Kromě Zlínského nemá LZS ani Karlovarský, Pardubický a Středočeský kraj. Ten poslední je celý pokrytý z pražské základny a Pardubický téměř celý obsluhuje vrtulník z Královéhradeckého kraje. V Karlovarském kraji koncepce počítá se vznikem nové základny a už zde chystají projekt na její budování v areálu Letiště Karlovy Vary.

Zlínský kraj tak zůstává zapomenutým územím. „Aktuálně se zřízením LZS ve Zlínském kraji nepočítáme. Po opakovaných diskusích to není v usnesení vlády,“ potvrdil mluvčí MZ Ondřej Jakob.

Zlínský kraj nebude mít vlastní leteckou záchranku, rozhodl stát

Už v minulosti chtěl stát toto bílé místo pokrýt slovenskými záchranáři. Mezinárodní smlouva k tomuto tématu ovšem není podepsaná, a i kdyby byla, problém by neřešila.

„To je pro nás fantasmagorie, protože tímto způsobem by se řešily jen mimořádné události. My ale potřebujeme mít zajištěný denní provoz,“ poukázal Holiš.

To ostatně potvrdilo i ministerstvo. „Nesjednáváme žádnou smlouvu o pomoci přímo pro Zlínský kraj. Se Slovenskem sjednáváme pouze mezinárodní smlouvu o přeshraniční spolupráci ZZS, která je postavena na principu, že když jedna strana nezvládá dojezd k případu v daném limitu, může požádat o pomoc protistranu a ta může vyhovět,“ dodal Jakob.