Areál napajedelského hřebčína už je dlouho tichý a prázdný. Na pastvinách jen občas stroje posečou trávu. Majitelé areálu před více než rokem z ekonomických důvodů ukončili nejstarší chov anglického plnokrevníka v České republice. V roce 1886 ho založil politik, chovatel koní a dostihový jezdec Aristides Baltazzi.

„Trápí mě, že je tam mrtvo. Je to bohužel trvalý stav,“ posteskl si starosta Napajedel Robert Podlas.

Proto ho stejně jako mnoho dalších těší, že ministerstvo kultury po mnoha měsících rozhodlo o tom, že se hřebčín stane kulturní památkou. Ochrana se má týkat historických staveb, nikoliv pastvin. Rozhodnutí ještě není pravomocné a majitelé hřebčína se zřejmě budou chtít odvolat.

Stát by měl podpořit napajedelský hřebčín, řekli poslanci. Závazné to však není

„Nyní běží lhůta pro podání opravného prostředku. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí není pravomocné, ministerstvo kultury se k věci nebude vyjadřovat,“ sdělila mluvčí resortu Ivana Awwadová.

Pokud někdo podá rozklad, rozkladová komise vytvoří návrh a následně o věci rozhodne ministr kultury. Jde zatím o první dílčí krok, který by mohl vést k návratu chovu koní do Napajedel. Návrh na vyhlášení celého areálu hřebčína za kulturní památku podávala loni v dubnu iniciativa, již vede advokát a majitel dostihového koně Aleš Martínek.

Jen chov koní, přejí si zastánci hřebčína

„Už jen to, že řízení běží rok, zamezuje konverzím hřebčína na cokoliv jiného. A když areál prohlásí za památku, znamená to, že majitelé musejí postupovat velmi citlivě a musejí zachovat jeho ráz. Hřebčín má svoji kulturně historickou hodnotu,“ nepochybuje Martínek.

„Hřebčín je určený na chov koní. Není možné, aby se využíval na cokoliv jiného,“ je přesvědčený.

Pokud by byl areál národní kulturní památkou, tak každou jeho zásadnější změnu by musel schvalovat příslušný obecní úřad, v tomto případě odbor kultury a památkové péče otrokovické radnice. Ten by si měl vyžádat doporučující stanovisko Národního památkového ústavu v Kroměříži, který dbá o zachování charakteru cenných staveb. Proto jejich opravy bývají komplikovanější i nákladnější. Nutné by bylo i závazné stanovisko krajského úřadu.

Zachovejte hřebčín, žádají lidé v Napajedlích. Chov plnokrevníků je ohrožen

Martínek je také iniciátorem petice za záchranu hřebčína, kterou podepsalo kolem šedesáti tisíc lidí. Předložil ji už poslancům i senátorům.

„Hřebčín v Napajedlích je velkoryse koncipovaný areál, který sestává z několika stavebních etap, z nichž nejstarší je pozůstatkem bývalého a dnes již zaniklého zámeckého hospodářského dvora. Jeho architektonické řešení je do značné míry jednotné,“ upozornil letos na jaře při projednávání petice na půdě Poslanecké sněmovny vrchní ředitel sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Vlastislav Ouroda.

Hřebčín si na sebe nevydělá, míní majitelé

Rozhodnutí ministerstva podle Martínka potvrzuje, že hřebčín je národním kulturním dědictvím, které je třeba chránit. To, že se památková ochrana netýká pastvin, ho překvapilo. Podle něho je třeba, aby pod ni patřil celý areál.

Aktuálně běží patnáctidenní lhůta, během níž se mohou účastníci řízení odvolat. Martínek počítá s tím, že majitelé toho využijí.

„K rozhodnutí ministerstva kultury se nebudeme vyjadřovat do chvíle, než důkladně prostudujeme jeho závěry,“ uvedla mediální zástupkyně majitelů Pavla Mudrochová.

Hřebčín vlastní firma Sygnum. Jejími jednateli jsou Miroslava Kotačková a Antonín Sieklík, kteří situaci nekomentují. „Respektujeme a uchováváme hodnotu areálu, který jsme připraveni ve spolupráci s městem, krajem nebo státem využít ve prospěch občanů Napajedel. Prohlášení hřebčína za kulturní památku ale může tento proces zkomplikovat,“ uvedli před časem v jednom ze svých prohlášení.

Napajedelský hřebčín řeší už i senátoři. Spasí chov anglického plnokrevníka?

V plánu měli i výstavbu bytovek na pastvinách hřebčína, z nichž by pak mohli dotovat jeho ztrátový provoz. Z toho ale sešlo, protože napajedelští zastupitelé neschválili potřebnou změnu územního plánu.

„Areál hřebčína je zakonzervovaný a probíhá jen základní údržba, zkušení zaměstnanci už zde nepracují,“ uvádí se na webových stránkách hřebčína. „Návrat komerčního chovu anglického plnokrevníka do Napajedel by znamenal investice v řádu miliard korun, přesto by bylo nutné chov neustále dál dotovat. V současné situaci si sám na sebe nemůže vydělat,“ píše se tam dále.

Napajedla také dlouhodobě stojí o to, aby se chov koní do města vrátil a hřebčín nezmizel. Rozhodnutí ministerstva k tomu může podle starosty přispět, i když výsledek je ještě nejistý.

„Je to krok dopředu, ale teprve čas ukáže, jestli přinese oživení areálu. Záležet bude hlavně na tom, jak ho majitelé budou schopni akceptovat a zapracovat do svých plánů. Bude záležet hlavně na nich,“ uvažuje Podlas.