S novým zájemcem se má potkat Výborného náměstek Miroslav Skřivánek a rovněž osobní tajemník Josef Wolf.
„Cílem je to, že bych chtěl mít potvrzenou informaci, že záměr o koupi je myšlený vážně. Pokud ano, tak mohu nabídnout roli zprostředkovatele. Byl bych připraven oslovit současné majitele a udělat vše pro dohodu mezi oběma stranami,“ nastínil ministr Marek Výborný.
Proč se ve věci napajedelského hřebčína angažujete?
Z mé strany je to dobrá vůle, abych udělal vše pro to, aby zůstal areál zachován a vrátil se tam chov anglického plnokrevníka. Mohu být ale maximálně prostředníkem.
Budete se chtít potkat také s majiteli hřebčína?
Pokud pan Ziburske projeví zájem o to, abych s nimi dopředu jednal, nebo byl prostředníkem, tak ano. Pokud řekne, že nechce, aby do toho stát vstupoval, tak do toho zasahovat nebudu. Budu dělat jen takové kroky, abych tomu pomohl, ne uškodil. S majiteli hřebčína jsem se potkal zhruba před rokem a půl, od té doby jsme v kontaktu nebyli.
Návrat plnokrevníka do Napajedel? Chov koní chce obnovit německý podnikatel |
Byli tehdy majitelé ochotni hřebčín prodat?
Potkali jsme se krátce poté, co tam skončil chov. Schůzka byla primárně o tom, jestli jsou ochotni chov obnovit a rozvíjet. Informovali mě, že jim to ekonomicky nedává smysl a s ničím podobným nepočítají. To, jestli by hřebčín byli ochotní prodat, nebylo tehdy na stole.
Pokud by možný prodej německému podnikateli nedopadl dobře, může hřebčín koupit stát?
Už na začátku jsem deklaroval, že to nemůže být stát, kdo by do toho vstupoval koupí či provozem hřebčína. To není jeho role. Zároveň ale vnímám jako svoji povinnost udělat vše pro záchranu areálu a chovu koní v Napajedlích.
Stát v minulosti hřebčín v Napajedlích vlastnil, ale prodal ho v privatizaci. Nepřišel čas, aby se ho pokusil získat zpět, když je v krizi?
Stát tady není od toho, aby kupoval hřebčíny a provozoval chov koní nad rámec toho, co dnes dělá a co je podle mě v pořádku. Například národní hřebčín v Kladrubech je skutečně národním hřebčínem a je zapsaný v UNESCO. Kdyby se stát rozhodl vstoupit do hřebčína Napajedla, tak je to obrovský precedent. Pak by vyvstala otázka, proč v Napajedlích ano a jinde ne. Stojím si za tím, že to není role státu.
Hřebčín patří k Napajedlím od roku 1886.
Proč je chov anglického plnokrevníka důležitý a měl by se do Napajedel vrátit?
Chov anglického plnokrevníka patřil k důležitému předpokladu, aby u nás byli špičkoví dostihoví koně. Je to do určité míry národní dědictví a národní chlouba. A bylo by dobře, jak z hlediska chovu koní, tak dostihového sportu, ho uchovat. Jednám o tom dlouhodobě i s Jockey Clubem, s jeho prezidentem Jiřím Charvátem. Pro dostihový sport je existence nerozdrobeného a uceleného chovu anglického plnokrevníka velmi důležitá.
Podle odborníků může trvalý konec chovu v Napajedlích znamenat i ohrožení dostihového sportu v České republice. Souhlasíte?
Ano. Do budoucna by to mělo negativní vliv na kvalitu našich dostihových koní, kteří vedle italských či francouzských, když ponechám stranou britské, patří k evropské špičce.
Naděje pro napajedelský hřebčín. Stal se kulturní památkou, zatím nepravomocně |
Majitelé hřebčína říkají, že skončili z ekonomických důvodů, a uváděli, že stát dotačně podporuje státní chovy, ale ne soukromé. Může stát více podporovat soukromé chovy anglického plnokrevníka?
Určitě ne nad rámec současných programů, které máme. Chovy dnes podporujeme různou formou, ale to, že bychom vytvářeli nové programy, není cesta do budoucnosti. Jen v loňském roce jsme na podporu chovu koní poslali 34 milionů korun dotací, žádat o ně mohli soukromí i státní chovatelé. Pokud jde o anglického plnokrevníka, tak na tento podprogram jsme pro letošní rok zvýšili podporu z necelých 7 milionů na 21 milionů korun. Už v loňském roce jsme zvýšili sazbu na vedení plemenné knihy anglického plnokrevníka z 50 na 59 korun za každého koně.
Ministerstvo kultury rozhoduje o tom, jestli bude hřebčín, nebo alespoň jeho část, kulturní památkou. Jaký je váš postoj s ohledem na jeho budoucnost?
Pokud bude celý areál vyhlášen národní kulturní památkou, jeho využití pro jiný účel, například developerský, bude velmi složité. To je jasné. Je to ale věcí ministerstva kultury, přesněji řečeno rozhodování státní správy, proto to nechci komentovat ani do toho zasahovat.
Petice za záchranu hřebčína už se dostala na půdu obou parlamentních komor. Jsou vaše snahy reakcí na schválená usnesení, jež vyzývají stát k aktivním krokům?
Ne. V této věci jsem jednal už předtím, než přišly petice. Jsou to spíše paralelní aktivity, které vzešly z toho, že se na poslance a senátory obracela skupina zastoupená doktorem Martínkem (Aleš Martínek, organizátor petice za záchranu hřebčína – pozn. aut. ), která se snaží hledat cesty, jak chov plnokrevníka zachránit.
Stát by měl podpořit napajedelský hřebčín, řekli poslanci. Závazné to však není |
Ale jak to tedy udělat?
Klíčové je, aby se našel soukromý investor, který bude ochoten do hřebčína vstoupit a provozovat ho. Rozhodující slovo ale budou mít majitelé. Pokud se rozhodnou svůj majetek ponechat, tak se můžeme všichni zaštiťovat peticemi a zájmy, a nic s tím neuděláme.
Nicméně petici už podepsalo přes 65 tisíc lidí, takže se dá možná říci, že se ze snah o záchranu hřebčína stala celospolečenská záležitost, nemyslíte?
Vypovídá to o tom, že dostihový sport je v České republice velmi populární. Velká pardubická i závody v Chuchli jsou akce, které přesahují význam regionu, kde se konají. V tomto smyslu vnímám i zájem vyjádřený peticí.
