Velká voda může přijít znovu, bojí se starostové a chtějí proti ní další ochranu

Mnoho lidí pamatuje záběry z roku 1997, kdy byla část Otrokovic pod vodou. Mezi baťovskými domky se jezdilo na loďkách. Rozvodněná řeka Morava napáchala škody také v dalších městech. A to vše se mohlo o mimořádně deštivém posledním víkendu zopakovat, pokud by se od té doby neinvestovaly do protipovodňových opatření stovky milionů korun.

„Dřevnice by to zřejmě zvládla, ale Morava by se nám teď rozlila. Určitě by byly záplavy, možná ne tak rozsáhlé jako v roce 1997, ale nebyly bychom na tom tak dobře,“ tuší starostka Otrokovic Hana Večerková.

Při aktuálních povodních byly zatopené především sklepy baťovských domků ve čtvrti Baťov, za což ale mohla většinou spodní voda. Katastrofa se neopakovala.

V Otrokovicích se po roce 1997 zpevňovaly a zvyšovaly břehy Moravy, stavěly se protipovodňové stěny. Nad Kvítkovicemi nedávno vznikla protierozní opatření s poldry, která v této povodni obstála. Ale starostka říká, že to nestačí. „Nejvíce nás limituje kanalizace na Baťově. Ve spolupráci s VaKem (Vodovody a kanalizace Zlín) musíme řešit to, aby se tam zabránilo vyplavování sklepů přes kanalizaci,“ nastínila Večerková.

Město chce také zvýšit břehy Hrabůvky, které nestačily pojmout všechnu vodu. Stát by měl podle starostky také rozšířit poldr nad tímto potokem.

Kroměříž mohou ohrozit menší říčky

I další města na řece Moravě plánují rozšiřování opatření, ačkoliv ta současná i u nich odvrátila situaci, jaká nastala třeba v Jeseníkách. V Kroměříži se už dříve zvyšovaly břehy Moravy, někde až o dva metry. Doplňovaly se také klapky v kanalizaci, která letos nevyplavovala domy jako v roce 1997.

„Protipovodňová opatření zafungovala, nicméně jižní části města nejsou před menšími říčkami Kotojedkou, Vážanským potokem a Zacharkou dostatečně chráněná,“ všiml si starosta Kroměříže Tomáš Opatrný.

Voda z Kotojedky zalila domov pro seniory ve Vážanech. V Kotojedech zase vznikla na poli laguna, která tlačila na těleso železnice, a situaci bylo třeba řešit za pomocí těžké techniky. „To vše je impuls, aby se v opatřeních pokračovalo. Povodně se mohou objevit kdykoliv znovu. Město na ně musí být připraveno,“ zdůraznil Opatrný. „Mohly by se také vymyslet suché poldry před místy, kde docházelo k rozlivům. To je ale složitá problematika pro odborníky,“ doplnil.

Sazovice jsou po dvou měsících znovu pod vodou. Je to apokalypsa, říká starostka

Opatrný považuje za nutnost, aby na sebe protipovodňová opatření navazovala. „Musí to být komplexní souhrn opatření. Můžeme dělat valy kolem domova pro seniory, ale když vodu pošleme o 500 metrů dál, budou postižené jiné lokality,“ naznačil.

V nedalekém Uherském Hradišti připravují na Moravě druhou etapu protipovodňových opatření, která mají ochránit jihozápadní část města. Patří k nim například přelivná hrana na levém břehu řeky u Kunovského lesa. Náklady půjdou do stovek milionů. „Opatření sníží rizika vzniku povodňových škod, aniž by došlo ke zhoršení odtokových poměrů v souvisejících oblastech,“ upozornil starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.

Pokud by ve městě nebyla vybudovaná první etapa, podle Blahy by při aktuálních povodních nastala katastrofa. Díky nim měla Morava ještě rezervu pojmout další vodu.

Počasí bylo pro kraj ještě milosrdné

Po ničivé povodni v roce 1997 se podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře udělalo na středním toku Moravy 165 akcí za více než 350 milionů korun. Šlo především o zpevnění a zkapacitnění koryta. Výčet opatření by mohl být dlouhý. „Jedna z nejvýznamnějších protipovodňových opatření byla v Napajedlích, která byla realizována v několika etapách,“ zmínil Chmelař.

Ovšem i podle hejtmana Radima Holiše aktuální povodně ukázaly, že kraj není na velké přívaly připravený dokonale. „A to nás počasí ještě pošetřilo. V jiných krajích spadlo ještě více vody, která příště může být i u nás,“ řekl Holiš. Podle něho by kraj mohl minimálně moderovat jednání o nových zábranách proti velké vodě, protože je platí stát a obce. Připustil ale i možnost budoucí finanční spoluúčasti kraje.

Extrémní srážky a povodně v ČR 394 fotografií

Asi nejvíce byly v kraji postižené Sazovice, kde se objevila velká voda dokonce už podruhé za poslední dva měsíce. Podle starostky Michaely Vajdíkové přetekla retenční nádrž nad Lechoticemi a pak i poldr nad sousedními Mysločovicemi, které byly také z části zaplavené. „Musíme se zaměřit na to, aby se to vylepšilo. Kdyby byly tyto nádrže větší, tak by nás to zachránilo,“ nepochybuje Vajdíková.

Podle ní by se mohla udělat také opatření na potocích, které přitékají do Sazovic. „V Sazovicích je potřeba se na to podívat. Je jasné, že opatření tam nejsou v pořádku,“ nepochybuje Holiš.

Začala jsem brečet. Ženě v Rožnově vyplavila velká voda domek už potřetí

Zatímco ochranné stěny a hráze jsou věcí Povodí Moravy, poldry řeší Státní pozemkový úřad (SPÚ) ČR. Obě státní organizace jsou připravené reagovat na podněty samospráv. „Naše pracoviště v případě dotazů poskytnou veškeré informace o dostupných možnostech protipovodňové a protierozní ochrany, které jsme v rámci komplexních pozemkových úprav schopni zajistit,“ vzkázala mluvčí SPÚ Petra Kazdová.

„Iniciativa by měla přicházet vždy od obcí. Do přípravy se pak rádi zapojíme, ovšem potřebujeme, aby obec vytvořila podmínky, jako je například územní plánovaní a zajištění pozemků pro výstavbu,“ podotkl Chmelař.

Pomoci mají také velké přehrady

Podle Kazdové se úřad ptal starostů, v jejichž obcích byla protipovodňová opatření udělána, jak se osvědčila. Odpovědi měly být pozitivní. „Problémy, které se objevují při výskytu extrémního množství srážek či přívalových deštích nemusí jednoznačně souviset jen s jejich kapacitou, ale jsou také provázána s kapacitou navazujících vodních toků,“ nastínila Kazdová.

To se týká například Lechotic a Otrokovic, kde nejsou potoky schopné pojmout takové množství srážek. „Tyto vodní toky se z velké části nacházejí v zastavěných územích obcí a není možno je řešit v rámci pozemkových úprav,“ uvedla Kazdová. Pak by se o to měly přímo obce nebo Povodí Moravy.

Problémy se záplavami byly i v Kněžpoli, Zdounkách, Uherském Brodě a dalších městech a obcích. Voda zlobila také v Rožnově pod Radhoštěm a Valašském Meziříčí, kde natekla do desítek domů. Starostové shodují na tom, že chtějí bezpečnostní opatření stále zdokonalovat.

Hraniční situace? Když nám silný proud strhl a převrhl člun, líčí šéf hasičů

„Možná by bylo dobré nainstalovat nějaké protipovodňové zábrany. Možná budeme dovybavovat technikou sbor dobrovolných hasičů. Určitě je ale co zlepšovat. Budeme o tom ještě jednat,“ sdělil starosta Meziříčí Robert Stržínek.

„Budeme řešit zlepšení opatření pro ochranu lidí a majetku,“ ujistil starosta Rožnova Jan Kučera. Jestli půjde o úpravy koryta Rožnovské Bečvy, výstavbu valů či stěn, nebo o mix opatření by nechal na odbornících.

Podle mluvčího Povodí Moravy je nejspolehlivějším opatřením nestavět v záplavových územích. Pomoci s velkou vodou by v budoucnu měla i přehrada ve Vlachovicích, kterou chystá kraj, nebo vodní nádrž Skalička na Přerovsku, jíž připravuje Povodí Moravy a která může mít pozitivní vliv na Bečvu. Podle Holiše by Povodí Moravy mělo více kontrolovat břehy a hráze, jestli nejsou prorostlé stromy a keři, které je mohou oslabovat. Proto měla povolit hráz říčky Březnice v Kněžpoli.