Zastupitelé Zlína tehdy těsnou většinou rozhodli, že se zóna rozdělí na východní a západní část, přičemž východní bude moci být i pro bydlení. Majitelé části firem v areálu to odmítají. Obávají se, že soužití výroby a bytových či rodinných domů v sousedství nemůže fungovat. Postupně by to mohlo vést k zániku podnikání v oblasti, která je k tomu od začátku určená a založil ji před sto lety Tomáš Baťa.
Kromě bydlení může být ve východní části Rybníků rovněž občanská vybavenost, komerční zařízení, služby a „nerušící“ výroba.
„Návrh na zrušení části územního plánu byl podaný proto, že změnu považujeme za nekoncepční a do budoucna může způsobovat jen problémy. Ve výsledku nebude vítězů, ale jen poražených,“ uvedl Martin Kandel z advokátní kanceláře Juráš a partneři, která podala žalobu za přibližně dvacet firem ze západní části areálu.
Upozornil i na skutečnost, že proti změně územního plánu se vyjádřil i krajský úřad.
Soužití s bytovkami by bylo obtížné, zní z firem
„Nedovedu si soužití bytů a firem představit,“ poznamenal Daniel Tkáč, majitel firmy Taš-Stappa, která sídlí v západní části. „A hlavně nevidím důvod, proč hledat náročné, drahé a komplikované opatření pro bytovou výstavbu. Měla by to být až poslední možnost, kdy městu nezbude nic jiného, když už nebude moci postavit žádný byt,“ doplnil.
Firmy se obávají, že noví obyvatelé Rybníků by mohli připomínkami omezovat současný provoz firem v západní části a napadat jejich možné rozšíření či modernizaci výroby.
„Může dojít k šikanóznímu jednání formou stížností. Podnikatelé si pak mohou říci, že tady podnikat nebudou a ztratí se pracovní místa,“ konstatoval Tkáč.
„Soužití by bylo velmi obtížné. Muselo by se udělat velké nárazníkové pásmo a změnit infrastruktura celého areálu,“ uvažuje Jan Vrba, ředitel firmy ACE-Tech, jež také sídlí v západní části. „Pokud se násobně zvýší počet lidí, kteří budou do areálu přijíždět, tak je silniční napojení zcela nedostačující,“ podotkl.
Oba majitelé plánovali rozšíření výroby, ale kvůli nejistotě od toho prozatím ustupují. Říkají přitom, že rozvoj je nutný pro konkurenceschopnost jejich firem.
Územní plán ve Zlíně lidé zasypali námitkami, město proto odkládá jednání![]() |
Podnikatelé si stěžují i na to, že město s nimi nekomunikuje a nemají přehled o tom, co se právě děje. „Nevíme, jestli jsou naše připomínky brány v potaz, jsme v informačním vakuu,“ tvrdí Vrba.
Vedení města po loňském schválení změny říkalo, že se s majiteli potká, ale zatím se tak nestalo. Jejich výhrady odmítá, právo podat žalobu jim však nebere. „Nemám jim to za zlé. Uvidíme, jak to dopadne,“ poznamenal primátor Jiří Korec.
Radnice si zadala zpracování studie navrhující, jak by mohla zástavba východní části vypadat. Podle Korce je soužití bytů a výroby možné. „Je to řešitelné odstupem nebo nárazníkovou zónou. Nesmyslné by bylo jen to, kdyby byla na jedné straně ulice hlučná výroba a na druhé straně byty,“ řekl primátor.
„Továrny uprostřed města vždy koexistovaly s bytovou funkcí. Neřekl bych, že je to něco neobvyklého. Navíc jde o trend ve světě, že se areály konvertují na nové funkce,“ uvedl náměstek primátora Pavel Brada, jenž se stará o územní rozvoj a majetek města.
Podle magistrátu se nová výstavba bude muset přizpůsobit stávající zástavbě. Současně však Korec připustil, že někdo z nových obyvatel Rybníků může mít k výrobě připomínky, což může podnikatelům komplikovat život.
Korec: Východní část areálu je zanedbaná a vhodná k přestavbě
Žádost o změnu územního plánu podala společnost Cream, která se spřízněnými firmami ve východní části Rybníků vlastní přes 70 procent ploch. V celém areálu pak drží přibližně polovinu. Nejdříve chtěla změnu pro celé Rybníky, po výhradách podnikatelů navrhla jen polovinu. Město to považuje za kompromisní variantu.
Majitelé firem mají přesto pocit, že Zlín v rámci areálu vychází vstříc jedné společnosti na úkor dalších.
„Územní plán by měl být přijatý na základě principu většiny,“ poznamenal Kandel, který podával žalobu i za jednoho podnikatele z východní části. „Považuji to za protekcionismus,“ dodal Tkáč.
„To by bylo smysluplné říkat, kdybychom měnili celou plochu areálu, ale měníme jenom její část, kde mají (Cream) výraznou majoritu,“ reagoval Brada. „Když přijdou soukromí investoři, snažíme se jim pomoct, aby mohli byty postavit.“
Město argumentuje tím, že ke všem žádostem o změnu územního plánu přistupuje stejně. Z východního areálu podle něj navíc přišly ke změně jen dvě připomínky.
Firma Cream už plánuje bytovky na Rybníkách, chce vybudovat novou čtvrť![]() |
„Za mě je přirozené, když majiteli převážné většiny pozemků povolíme změnu, která dává smysl. Není to o tom, že si říkáme, komu vyhovíme, a komu ne. Musí to projít vyhodnocením,“ konstatoval Korec.
Někteří majitelé podniků v průmyslové zóně se ovšem obávají, že se časem změní celý areál na bydlení, což už se děje „salámovou metodou“, tedy po částech. Korec to odmítá.
„Nemůže se stát, že když jsme loni schválili změnu ve východní čísti, změníme pak takto i západní část. Východní část je zanedbaná a vhodná k potenciální přestavbě. V západní části se musíme s firmami bavit, mají specifickou výrobu,“ vysvětlil Korec s tím, že nemá problém se s podnikateli z Rybníků potkat. Poslední setkání se uskutečnilo v létě 2022 po návrhu Creamu na proměnu celé zóny.
MF DNES oslovila i firmu Cream, která věc blíže nekomentovala. „Společnost Cream se soustředí na realizaci svých vlastních aktivit a nezaměřuje se na právní spory,“ sdělila Pavlína Srkalová Jemelková, která má ve firmě na starosti marketing.