Narodili se do období světové hospodářské krize a blížící se druhé světové války. Lidé, kteří se v posledních letech dožívají devadesátky, mají za sebou v řadě případů krušné válečné dětství a nesvobodou poznamenaný střední věk.

Přesto, nebo možná trochu právě i proto, slaví řada z nich toto kulaté jubileum v poměrně dobrém mentálním i fyzickém zdraví.

„Nekouřil jsem, nepil a celý život jsem byl v plné práci,“ líčil při oslavě svých sto let Ladislav Křenek z Rožnova pod Radhoštěm.

To bylo před deseti lety a tehdy byl Křenek třetím nejstarším občanem města, ve kterém podle všeho panují nejpříznivější podmínky pro dlouhověkost v kraji. Podle statistických údajů z loňského roku má právě Rožnov pod Radhoštěm ze všech měst a obcí Zlínského kraje nejvyšší podíl obyvatel nad devadesát let – skoro jedno procento.

Přemlouváme se, ať překonáme bolest a jdeme, popisuje oceněná seniorka

Lidí v takto pokročilém věku zde žilo 161. Druhý nejvyšší podíl má Kroměříž, kde má své bydliště 252 nejstarších seniorů, a třetí příčku drží Zlín s 653 obyvateli nad 90 let.

„Myslím, že u nás se dají najít nějaké společné rysy s modrými zónami ze známého dokumentu jedné streamovací platformy,“ naznačil starosta Rožnova Jan Kučera.

„Máme tady kvalitní přírodu a mezi seniory je vidět soudržnost, chodí spolu pravidelně na procházky nebo se potkávají v klubu. Často u této generace vidím, že nedělají takzvaně z komára velblouda, pořád mají chuť něco dělat, zapojovat se, pomáhat. A osobně bych řekl, že za to může i valašská mentalita. Prostě máme tvrdý kořínek,“ uvažuje Kučera.

Aktivitou hýřil i Miroslav Zikmund

Před několika týdny oslavily 103 let dvě nejstarší obyvatelky Zlína. Spojuje je mládí prožité v rozkvétajícím baťovském městě, tvrdá práce, přísná výchova i náročné studium.

Jindřiška Bakulová ještě ve 101 letech žila sama v bytě, Marie Nováková pak ve stejném věku a pár let po zlomenině a operaci krčku dokonce zdolala cestu na Radhošť.

„Babička má pořád dobrou náladu, ráda chodí ven na procházky a prostě ji pořád život baví. Je to náš rodinný vzor, jak nenaříkat a dívat se optimisticky do každého dalšího dne,“ uvedla vnučka Jindřišky Bakulové Jana.

Jen o rok méně se ve Zlíně dožil legendární cestovatel Miroslav Zikmund. I on byl ve stáří velmi aktivní. Četl, psal, uspořádával svůj rozsáhlý archiv, chodil do divadla a cvičil.

Jóga nebo včelaření zvýší odolnost seniorů, na Valašsku to s nimi umí

V domovech pro seniory si všímají, že klientů, kteří se dožívají devadesáti až sto let, přibývá. Sociální služby Uherské Hradiště, které se starají o zhruba sedm stovek seniorů a lidí s postižením, proto zavedly paliativní službu. Ta spočívá v doprovázení umírajících a v jejich „odchodu“ přirozeným způsobem a v kruhu rodiny.

Vysokého věku se dožijí i lidé s postižením

„Kvalita života je v tomto věku různá. Je s podivem, že i klienti se zdravotním postižením se dožívají vysokého věku,“ sdělila ředitelka organizace Marie Fremlová.

„Obrovskou roli v tom hraje rozvinutá zdravotní péče, to v minulosti tak nebylo. Dnes už na chodbě v domově běžně potkáme paní, jíž je sto jedna let, která se opírá o chodítko, ale chodí a normálně si povídá,“ dodala.

Na Vsetínsku vyrůstá jeden z nejmodernějších domů pro seniory v Česku

Dobrou kondici potvrzují u části pacientů ve vysokém věku i zdravotníci. A to přesto, že většina z nich už má srdeční potíže, vysoký krevní tlak nebo aterosklerózu a může je ohrozit i banální onemocnění.

„Nebývají obézní, chtějí se vrátit do svého prostředí a za svými zvířaty. Mívají méně alergií, užívají menší počet léků. Jsou prostě v biologicky dobrém stavu,“ popsala primářka gerontologického oddělení zlínské nemocnice Zuzana Boháčová.

Všichni se přitom shodují, že důležitá je nejen fyzická, ale i psychická kondice. „Při blahopřání jedné stoleté paní jsem se zajímal, co je její recept na dlouhověkost. Její odpověď byla: Musíte se ve všem, co jde, starat o sebe sám, a ne si nechat posluhovat od druhých,“ poznamenal kroměřížský místostarosta Pavel Motyčka, který má sociální záležitosti na starosti.