Proto požadují takovou změnu, která jim zajistí vyšší příjmy. Zákon o rozpočtovém určení daní, jenž se týká krajů i měst, už se dostal do prvního čtení v Poslanecké sněmovně, zatím ale nebyl zařazen na program jednání.
„Kdy dojde k jeho zařazení, nelze v tuto chvíli předjímat,“ nastínil Petr Habáň z odboru vnějších vztahů ministerstva financí.
I když je vládní návrh ve Sněmovně, nemusí být ještě definitivní a může doznat změn. „K návrhu stále probíhají finální diskuse. Dokud nebudou jednání uzavřena, nebude je ministerstvo financí blíže komentovat,“ poznamenal Habáň.
Podle hejtmana Radima Holiše by si mohl Zlínský kraj polepšit o 400 až 900 milionů korun ročně, což už by byla podstatná změna.
Náklady se zvyšují, peněz od státu je přitom méně, tepe vládu zlínský hejtman |
„Zákon narovnává nespravedlivý příjem kraje, který trvá od roku 2005. Takže je to pro nás přijatelná varianta,“ připomněl Holiš, že každý kraj dostává na obyvatele jinou částku. Pro srovnání: zlínská je třetí nejmenší a je o pět tisíc nižší než v případě Vysočiny nebo o čtyři tisíce nižší než v případě Karlovarského kraje.
Zlínský kraj má investiční výhled do roku 2032, podle něhož plánuje miliardové investice do nemocnic i sociálních služeb. Když ho bude dodržovat, tak mu v roce 2028 dojdou vlastní peníze a dostane se do velkých dluhů.
„A v roce 2032 budeme už na minus sedmi miliardách,“ upozornil Holiš. „Pokud by ale vyšly změny v RUD, tak by všechny investice, které máme naplánované, neznamenaly dramatické zadlužení kraje. Abychom mohli kraj rozvíjet, tak peníze extrémně nutně potřebujeme.“
Hejtmani už se shodli
Podrobnosti, které vláda v souvislosti se zákonem řeší, se podle Holiše týkají například toho, z jakých zdrojů se bude brát počet obyvatel. Svoji roli sehraje i délka silniční sítě, rozloha kraje či počet nemocnic. Stát se podle Holiše také rozhoduje, jestli vloží do RUD další miliardy, nebo jen změní pravidla přerozdělování.
„Říkáme, ať stát stanoví nové koeficienty, na nichž se už hejtmani shodli,“ nastínil Holiš, který je také předsedou Asociace krajů ČR. „A je na něm, jestli tam vloží peníze a pak některé kraje nebudou tratné, anebo jestli je nedoplní a některé kraje budou mít menší příjmy,“ předestřel.
Změňte 18 let stará pravidla, žádají hejtmani vládu o více peněz pro kraje |
Když se o změnách hlasovalo v Asociaci krajů, proti byla Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj, které by si mohly pohoršit. Asociace připravila šest návrhů, ve Sněmovně je zatím vládní, který ale podle Holiše vychází ze stejných základů.
Jisté je zatím to, že zákon nebude platit od začátku příštího roku, což způsobuje krajům komplikace. Ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok totiž nejsou zahrnuty peníze na opravy krajských silnic II. a III. třídy. V případě Zlínského kraje jde o 200 milionů korun, které mu mohou scházet.
„Ze státního rozpočtu se vyjmuly peníze pro SFDI, protože se předpokládalo, že mezitím už bude schválený zákon o RUD, který to krajům dorovná,“ řekl Holiš.
Podle něho rozpočet předběhl zákon o RUD, ale ministři Holišovi údajně slibují, že bude do první poloviny příštího roku schválený s tím, že by platil od ledna 2026.
To ale znamená, že by kraj přišel o 200 milionů na opravy cest. „Budeme za ně ještě bojovat, ale jak to dopadne, nedokážu odhadnout,“ podotkl náměstek hejtmana pro dopravu Radek Doležel. „Letos jsme do cest vložili 1,2 miliardy korun, takže 200 milionů je docela podstatná částka.“
Zlín by si polepšil o stovky milionů
Pokud jde o město Zlín, je na tom podobně jako kraj, blíží se maximálnímu zadlužení. „Nejsme schopni obnovovat vlastní majetek, natožpak řešit investice, které by byly rozvojové a město by více zatraktivnily,“ shrnul primátor Jiří Korec. „U rekonstrukcí chceme mít alespoň co největší přidanou hodnotu.“
Podle něho si Zlín nemůže dovolit to, co například Brno, které staví za miliardy korun multifunkční zimní stadion. Zlín jen postupně opravuje nejnutnější věci na tom svém, protože nedosáhl na dotaci. Pokud by změna RUD prošla, podle Korce by si město mohlo polepšit o stovky milionů korun.
Zatím se musí potýkat s podobným problémem jako kraj. Stát na samosprávy totiž od příštího školního roku převedl platy nepedagogických pracovníků v základních a mateřských školách. Peníze na to jim chce dát v rámci RUD, u něhož ale zatím není známý termín změn. V případě Zlína jde o 160 milionů korun ročně. Pokud stát RUD navýší jen o tuto částku, město si nepolepší.
„Nikdo neví, s čím přijde vláda, která o tom bude jednat v lednu, nebo v únoru,“ podotkl Korec.
Zlínský kraj bojuje s vládou o šest set milionů z daní. Chce změnit zákon |
I v případě měst se řeší jednotlivá kritéria a jejich váha. K návrhu zákona se vyjadřovalo i Sdružení měst a obcí, jehož je Zlín členem. Podle primátora je otázka, kolik z toho vláda vezme za své.
„Každý starosta bude bojovat o to, aby příjmy do obce byly vyšší, protože se promítnou do jejího rozvoje,“ zmínil starosta Kroměříže Tomáš Opatrný. „A je velký nepoměr, jestli na jednoho občana v Praze přichází z RUD přes 60 tisíc korun a my dostáváme šest nebo sedm tisíc, takže máme pouze desetinu toho, co má hlavní město,“ dodal.