Mlátičky i kočáry. V Rymicích se pyšní opravenou starodávnou konírnou

  17:00
Opravenou budovu napěchovanou nejrůznější historickou zemědělskou technikou představili v Rymicích na Kroměřížsku. Stavení je součástí muzejního areálu zemědělského dvora. Její zprovoznění symbolicky uzavře náročnou proměnu areálu, který slouží pro potřeby muzejních pracovníků a zároveň láká veřejnost.

Když před dvěma lety Muzeum Kroměřížska slavnostně otevřelo areál hospodářského dvora v Rymicích, zůstával ještě jeden dluh. Mezi krásně opravenými starobylými budovami stál veliký chátrající objekt. Na rekonstrukci někdejší konírny totiž tehdy už nezbyly finanční prostředky. Dnes je tato budova opravená a stane se dalším z atraktivních míst v muzejním areálu.

„Jsme rádi, že se oprava povedla tak brzy, protože budova nám hyzdila celý areál,“ těší ředitelku Muzea Kroměřížska Martinu Miláčkovou.

Rekonstrukce hospodářského dvora byla největší investiční akcí v historii muzea. Pracovalo se na ní skoro dva roky a spolkla 126 milionů korun. Návštěvníci tu získali nové zázemí, které doplnilo další prvky hanácké lidové architektury v Rymicích. Ty tvoří například tvrz, lidová stavení nebo mlýn. Konírna teď bude novou součástí.

„Posunuli jsme areál k větší uživatelské přívětivost a dokončili také jeho vizuální stránku. Mám radost, že se nám daří uskutečňovat tak veliké dotace do oblasti kultury,“ zmínila krajská radní pro kulturu a školství Zuzana Fišerová. Právě Zlínský kraj je zřizovatelem muzea.

Rekonstrukce konírny byla ve srovnání s předchozí etapou už finančně i technicky méně náročná a vyšla na 16 milionů korun. I proto, že sem nebylo potřeba instalovat drahé technologie. Objekt totiž bude sloužit především jako depozitář pro velkou zemědělskou techniku, která se tu bude i restaurovat.

Budova chátrala, využívalo ji JZD

Podle etnografa a vedoucího rymického Muzea v přírodě Petra Hlavačky má objekt, který původně v hospodářství sloužil pro ustájení dobytka či koní, velmi zajímavou historii. „Podle map tu budova stála v roce 1830, ale domníváme se, že bychom v základovém zdivu našli i barokní a klasicistní prvky,“ uvedl.

Do současné monumentální podoby se konírna proměnila až ve druhé polovině 19. století. Po roce 1945 však začala intenzivně chátrat. Propadaly se stropy, drolily se kusy stavby. V padesátých letech ji vyspravilo a začalo využívat JZD.

Podobně jako v případě dalších částí hospodářského dvora se už od osmdesátých let uvažovalo o využití pro účely muzea. Opravy této části nakonec začaly až loni v září, kdy už byla budova ve značně nevyhovujícím stavu.

Opravený hospodářský dvůr opráší zašlý věhlas Rymic a pomůže muzejníkům

„Zatékalo do ní, chyběla zde elektřina i zabezpečovací zařízení. Kvůli zatékání došlo k degradaci dřevěných prvků krovu, výplní otvorů a poškození obvodového zdiva,“ popsal investiční technik muzea Pavel Klíma.

Nejsložitější částí rekonstrukce, která probíhala pod dohledem památkářů, bylo odvlhčení objektu. „Budova má nyní novou střechu včetně krovů, novou fasádu včetně výplní otvorů a částečně opraveny vnitřní omítky. Je vymalovaná a doplněná o elektronický zabezpečovací systém a požární signalizaci,“ dodal investiční technik.

Honosný kočár i dlouhý žebřinový vůz

Aktuálně jsou v budově umístěny nejrůznější předměty a technika, která se dříve využívala k hospodaření. Zčásti jde o věci, které mělo dosud muzeum umístěno v různých objektech po celé regionu, částečně jde o techniku, kterou věnovali lidé.

„Stále se nám ozývají a nosí tyto artefakty. Už jsme ve stavu, kdy si musíme vybírat, protože naše prostory jsou omezené,“ upozorňuje Hlavačka. „Často jde o lidi v důchodovém věku, kteří se bojí, že jejich potomci by techniku jako nepotřebnou nechali zlikvidovat. U muzea cítí záruku, že daný předmět budeme dobře opečovávat.“

Hospodářský dvůr v Rymicích vítá každým rokem víc a víc návštěvníků. (květen 2024)

K zajímavým kusům patří například obilní mlátičky. Ta největší má skoro tři metry na výšku a měří přes šest metrů. Ve své době nesloužila jen jednomu zemědělci, ale objížděla obce na Přerovsku i Kroměřížsku a využívali ji drobní hospodáři, kteří by si nemohli dovolit takový stroj pořídit.

Výjimečné jsou i žebřinové vozy. „Minulý týden jsme dovezli jeden, který měří 6,5 metru. To je unikát, jenž se jinde než na Hané nevyskytoval. Jen takto dlouhá rovina umožňovala tyto dlouhé vozy táhnout,“ vyzdvihl Hlavačka.

Mezi předměty jsou například i kočáry. Ten nejcennější je z roku 1850 a sloužil jako reprezentativní dopravní prostředek pro přesun hospodáře na nejrůznější slavnostní příležitosti.

Návštěvnost rymického areálu roste

Většina z těchto předmětů je zatím v původním stavu a čeká je náročné restaurování. Muzeum k tomu využije nejmodernější metody. „Máme úžasnou novinku, pulsní laser, který umí čistit korozi, což je skvělé právě pro velké zemědělské stroje, protože to velmi urychlí práci,“ poznamenala Miláčková.

Podle ní bude restaurování techniky probíhat postupně, už v příštím roce by si však velkou část vyspravené sbírky návštěvníci mohli prohlížet návštěvníci.

Práce na hospodářském dvoře ještě úplně nekončí. Muzeum má ještě letos v plánu nainstalovat na střechu konírny fotovoltaické panely, které budou vyrábět elektřinu pro areál i další krajské objekty, a chce vyspravit uliční část ohradní zdi areálu. Ten se může chlubit vzrůstající návštěvností. „První rok v době dokončování rekonstrukce sem přišly dva tisíce lidí, loni už to bylo sedm tisíc a věříme, že sem návštěvníků přilákáme ještě víc,“ plánuje ředitelka.

Stoletá hájovna a kouzelné výhledy. Skanzen lidem otevře část Kolibisek

Areál se hodně zaměřuje na školní exkurze a rodiny. Letos chystá pravidelné akce jako je Den řemesel 15. června, přes prázdniny pak pořádá každou středu prohlídky pro rodiče s dětmi, každou sobotu pak poslední dvě prohlídky zpestřují ukázky činnosti nějakého řemeslníka.

Rymice chtějí návštěvnický potenciál rozvíjet i nadále. V budoucnu by se chtělo Muzeum Kroměřížska věnovat projektu zaměřenému na zdejší tvrz, obec zase plánuje rekonstrukci staré sýpky.