Jde o starou rozložitou budovu v centru vedle starobylé tvrze a nově opraveného hospodářského dvora. Objekt sýpky však dlouhodobě nebyl v dobrém stavu a slavnějším památkám v Rymicích dělal spíše ostudu. Obec se proto loni na podzim pustila do jeho kompletní obnovy.
Zatímco stavební práce jsou v plném proudu, první výraznější objev už udělaly archeoložky Muzea Kroměřížska Pavlína Daňhelová a Petra Hnilová. V rámci záchranného výzkumu v jednom ze sklepů někdejší sýpky narazily na pozůstatky technického zázemí starého pivovaru.
„Může se tím potvrdit naše hypotéza, že zde vyráběl pivo jezuitský řád,“ zdůraznil etnolog a vedoucí Muzea v přírodě Rymice Petr Hlavačka.
Výzkumnice pod nánosem hlíny objevily pozůstatky takzvaného hvozdu. „Šlo o zařízení k odsušení surového sladu,“ přiblížila Daňhelová. „Většinou to byla věžovitá stavba. Na její klenutou konstrukci se mřížovitě pokládaly lísky, na ně se dávala část naklíčeného ječmene, který se tam sušil. Další části byly ve vyšších patrech, horký vzduch se tam hnal komínem.“
O zařízení svědčí i pozemní kanál na přívod horkého vzduchu s opálenými cihlami nebo otisk nahoře na stropě, který může dokládat konstrukci zařízení stoupající do vyšších pater. „Zároveň tu jsou však patrné přístavby, které byly udělány později,“ zmínila Daňhelová.
Sládek kontroloval vzduch svíčkou
Archeoložky pracují víceméně pouze se stavebně-technickými nálezy. Konkrétní předměty, které by souvisely s vařením piva, se tu nenašly.
Mlátičky i kočáry. V Rymicích se pyšní opravenou starodávnou konírnou![]() |
Naopak se podařilo najít některé renesanční a barokní kachle. Podle odborníků zde po konci pivovaru fungovala kamnářská a keramická dílna.
Na pivovar však ukazuje i nález ve vedlejším, hlubším sklepě. „Domníváme se, že tu byla takzvaná spilka, což je část, kde probíhalo kvašení piva,“ míní archeoložka. „Svědčí o tom drobné okénko, v němž se zapalovaly svíčky. Pokud zhasly, sládek věděl, že je v místnosti příliš oxidu uhličitého a že musí vyvětrat.“
Jezuité z olomoucké koleje odkoupili rymické panství v polovině 17. století. Kdy přesně a za jakých podmínek tu pivovar fungoval, není jasné. O jeho přítomnosti však svědčí i písemné dokumenty.
„Provoz hospodářského dvora i pivovaru představoval pro jezuity zdroj příjmů,“ vysvětlil Hlavačka. Řády vařívaly pivo poměrně běžně. Pivovary přitom nevyráběly zdaleka takový objem zlatavého moku jako ty dnešní, zato měly prakticky celou výrobu pod jednou střechou.
„Bylo zde humno, kde ječmen klíčil. Odtud putoval do sladovny, kde se sušil, hmota se následně pomlela, smíchala s vodou a chmelem, nechala projít varem a fermentací,“ popsal postup výroby piva etnolog.
Místní byli žízniví, pro Olomouc pivo nezbylo
Pivo se pak prodávalo především místním. V archivech se našel dokonce záznam, že se olomoucká kolej divila, proč se jí piva z Rymic nedostává. „Zjistilo se, že toho roku byli místní natolik žízniví, že všechno pivo vypili,“ vyprávěl s úsměvem Hlavačka.
Jezuité v Rymicích zůstali až do roku 1773, kdy panovnice Marie Terezie řád zrušila. Později bylo rymické panství prodáno hraběnce Erdödyové, která jej připojila k panství Holešov. Vnučka této hraběnky si vzala hraběte z Wrbna a Wrbnové tu hospodařili až do 20. století, než jim majetek zkonfiskovali komunisté. Ještě předtím budova sloužila jako sýpka, za socialismu v ní byly sklady pro místní JZD a postupně zchátrala.
Poklady? Raději mám kosti, nabízejí zajímavé příběhy, říká archeoložka![]() |
Obec Rymice ji nyní do konce října chce přestavět na víceúčelový dům. „Bude tu sídlit obecní úřad, součástí budou sály pro kulturní akce, posilovna, prostory pro zdejší spolky i restaurace,“ popsal starosta Rymic Martin Bartík.
Obnova vyjde na 60 milionů a je jednou z největších investic v historii obce. Počítá se s úzkým propojením na sousední hospodářský dvůr, který prošel rekonstrukcí před dvěma lety a spolu s tvrzí a skanzenem je jedním z návštěvnických cílů obce. „Věříme, že rekonstrukce sýpky přinese důstojné zázemí pro místní i návštěvníky odjinud,“ podotkl Bartík.