Stoleté japonské borovice
Japonská zahrada je ozdobou zlínské zoo. (srpen 2024)
Před deseti lety, v době svého založení, byla největší japonskou zahradou v Česku. Vznikla na ploše více než tisíc metrů čtvereční ve zlínské zoologické zahradě.
Selfie point je možné najít v zahradě kdekoliv. Na první pohled upoutají tři borovice drobnokvěté, které zahrada přivezla přímo z Japonska. Každá má více než sto let. Nejzajímavější je hned ta první u vstupu do zahrady, která má výrazně vysunutou tzv. vítací větev. Symbolicky tak návštěvníkům podává ruku a vítá je.
Zahradu doplňují kamenné lampy, dřevěné lavičky, studánka, fotogenický dřevěný most přes potok i typické buddhistické věžové stavby. Po jednom z můstků návštěvníci zahradu opouští. Dohromady s rostlinami všechno navozuje dojem suché kamenné horské zahrady. Pro realizaci zahrady bylo potřeba až 600 tun kamene.
Název zahrady je Mu-Shin, což v doslovném překladu znamená „bez myšlenky“ či „mimo mysl“. Autoři tak návštěvníkům doporučují, aby si právě na tomto místě užili klid, načerpali energii a zapomněli na starosti.
Lavička nejen pro zamilované
Dřevěná lavička se srdcem stojí v zámecké zahradě v Holešově. (srpen 2024)
Dřevěná lavička a nad ní velké vyřezané srdce je jedním z vyhledávaných fotopointů na Kroměřížsku. Vznikla jako zhmotnění myšlenky, že v Holešově mají lidé velké srdce.
Lavička je umístěná v rozlehlé zalesněné zahradě holešovského zámku, poblíž jednoho z vodních kanálů, které v zahradě dohromady tvoří symbol Neptunova trojzubce. Je z ní navíc krásný výhled na zámek.
Lavičku pro město vyrobili učni ze Střední školy nábytkářské a obchodní z Bystřice pod Hostýnem. Na lavičce došlo ke kombinaci strojového řezu a ruční práce. Konečný tvar srdce i řezba městského znaku je ukázkou skvělého talentu studentů nábytkářské školy.
Před dvěma lety prošla část zámeckého parku proměnou. Město tu letos nechalo obnovit historicky cenný ovocný sad a stromy, které by byly velmi špatném stavu, nahradily nové dřeviny původních odrůd. Nově je zde přes 160 stromů a rostou tu staré odrůdy jabloní, hrušní, slivoní či třešní.
Město také opravilo část mlýnského náhonu, který napájí zdejší rybníky. A kromě dřevěného srdce přibyl také dřevěný altán určený k odpočinku a relaxaci.
„Máme od našich průvodců informace, že lavička je velmi populární. Dokonce už turisté, kteří teprve přicházejí na prohlídku zámku, se po ní ptají. Už se z ní stal symbol naší zámecké zahrady,“ poukázala mluvčí Městského kulturního střediska Holešov Dana Podhajská.
Symbolický mrakodrap
Pohled na Baťův mrakodrap. (srpen 2024)
Baťův mrakodrap je nepřehlédnutelným architektonickým skvostem a zároveň symbolem města Zlína. Fotografie s ním v pozadí nebo naopak z jeho nejvyššího patra žádnému návštěvníkovi nechybí. Vybízí k tomu i 3D nápis „Zlín“ umístěný pod mrakodrapem na travnaté ploše na náměstí Práce v blízkosti plastiky Velký Fibonacci. Je to místo pro selfie přímo stvořené.
Sedmnáctipodlažní 21. budova s typickým obložením z červených cihlových pásů, je jedním z vrcholných děl moderní československé konstruktivistické architektury. I proto je na seznamu kulturních památek České republiky.
Mrakodrap byl dokončený v roce 1938 podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Stavěl se dva roky a s 77,5 metry šlo tehdy o druhou nejvyšší moderní budovu v Evropě.
Budova sloužila jako hlavní administrativní sídlo obuvnické firmy Baťa, teď v ní sídlí Zlínský kraj a Finanční úřad. Stavba sama o sobě měla být v době svého vzniku jakousi „výkladní skříní“ firmy, proto byla vybavená nejnovějšími technologiemi. Specialitou byl výtah s kanceláří tehdejšího šéfa firmy Jana Antonína Bati, který je pro návštěvníky i dnes přístupný.
Fotografie celého města se dají pořídit z terasy v 16. patře, kde sídlí také kavárna. Odtud jsou jedinečné výhledy na výškové budovy i baťovské čtvrti.
Stezka Valaška nad korunami stromů
Stezka Valaška na Pustevnách v Beskydech po lednovém otevření v roce 2019.
Na Pustevnách, které už tak poskytují krásné výhledy na Beskydy, a také nedaleko mytické hory Radhošť, vyrostla před několika lety stezka Valaška. V nejvyšším bodě se tyčí do výšky přes 15 metrů, ve věži až do 22 metrů a na délku má 660 metrů.
A na jejím vrcholu nad koruny stromů ještě vybíhá skywalk, částečně skleněná vyhlídková plošina. Tento skywalk je nejdelší plošinou bez ocelového zábradlí v Evropě a má 7 metrů. Pustevny jsou jednoduše nejen skvělým zážitkem, ale nabízejí také příležitost k pořízení památných fotografií.
Do areálu, který je Národní kulturní památkou, se dá vyvézt lanovkou, přijít pěšky, v zimě na běžkách a v létě na kole. Pustevny jsou nejoblíbenějším turistickým střediskem v Beskydech i díky historickým stavbám navrženým architektem Dušanem Jurkovičem.
Rozkvetlá Mařaťanka
Kovaná socha ženy v kroji nazývaná Mařaťanka láká turisty i místní. Stojí na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti a má na sobě kroj typický pro místní části. V sukni vykvétají živé květy. (srpen 2024)
Za týden se obleče do kroje a bude ještě lákavější, než teď. Kovaná socha ženy v kroji na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti nazývaná Mařaťanka nebo Galánka tak „zapadne“ mezi stovky krojovaných, kteří přijedou na tradiční Slavnosti vína. Jejich součástí je průvod, který je velkou přehlídkou krojů z různých oblastí Slovácka, muziky i lidových tanců. Prezentují se v něm desítky obcí.
Socha ženy v životní velikosti stojí v centru historického města dva roky. Je stylizovaná do svátečního lidového oděvu typického pro město, jeho části a okolí. Vychází tedy z kroje, který při slavnostech nosí ženy v Mařaticích, Sadech, Véskách nebo Jarošově.
Vytvořil ji umělecký kovář Vítězslav Bobčík z Podolí, který je od roku 2015 nositelem značky Tradiční výrobek Slovácka a také držitelem Ceny Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby.
Od jara sochu zdobí živé květiny, které jakoby vyrůstaly ze sukně. Na nadcházející Slavnosti vína by květiny měly nahradit zdobené části připomínající krojovaný fěrtůšek.
Výhled na květinové ornamenty
Květná zahrada v Kroměříži nabízí množství fotogenických zákoutí a míst. (srpen 2024)
Unikátní vyhlídku nabízí střecha kolonády v Květné zahradě v Kroměříži. Tento libosad, tedy místo, kam se lidé chodí kochat krásou, patří mezi nejvýznamnější díla zahradní architektury a právem je také součástí seznamu památek UNESCO.
Z terasy dlouhé 244 metrů, která má za sebou dvouletou rekonstrukci v hodnotě 31 milionů korun, se návštěvníkům otevírá jedinečný pohled na barevné záhony plné květin ve tvaru nízkých ornamentů, ale také vysokých zelených keřových stěn, které tvoří přitažlivé labyrinty.
Celý prostor zahrady dotváří vodní plochy, fontány, kašny, skleníky, ptáčnice, Králičí kopeček a především centrální pavilon zahrady rotunda s Foucaltovým kyvadlem, které svou kresbou v pískovém podkladu dokazuje otáčení země kolem své osy.
Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna zahradu vybudoval v polovině 17. století. Tehdy sloužily jako vyhlídkové body takzvané jahodové kopečky. Vyvýšená místa, osázená jahodami a nesoucí na vrcholu altány, nabízela návštěvníkům z řad šlechticů pohledy na unikátní zahradní dílo.
Brány do Bílých Karpat
Symbolická dřevěná Brána Bílých Karpat stojí na třech místech v okolí Uherského Brodu, která nabízejí výhledy do Chráněné krajinné oblasti. (srpen 2024)
Tři mohutné dubové trámy, které připomínají dveře nebo brány, se tyčí v okolí Uherského Brodu. A návštěvníkům nabízejí vždy z jiného místa pohled na okolní kopce i vzdálenější vrcholy Bílých Karpat. Místa jsou jako dělaná k pořízení netradičních fotografií v pomyslné bráně do Chráněné krajinné oblasti.
První ze tří bran stojí nad místní hvězdárnou a je součástí naučné stezky mířící do okolních lesů známých jako Amerika. Další vznikla nad Maršovem a třetí v lokalitě Králov poblíž Bánovské rozhledny. Město záměrně zvolilo turisticky oblíbená místa.
Místo nad Maršovem je přístupné přes Maršovskou naučnou stezku dlouhou dohromady 17 kilometrů, dá se k němu ale přiblížit i automobilem. Ten je možné zaparkovat u přístřešku u cesty a zhruba 1,5 kilometru dojít na místo pěšky. Výhled slibuje nejen kopce Bílých Karpat, ale také Vizovických vrchů.
