„Nebezpečí je obrovské. Nákaza se přenáší i vzduchem, takže do České republiky určitě přijde. Nehrajme si na to, že ne. Pak bude záležet na tom, jak to který podnik zvládne,“ varuje ekonom společnosti Zámoraví v Břestu na Kroměřížsku Martin Gabrhelík, který je také předsedou Agrární komory Zlínského kraje.
„Pro lidi to nebezpečné není, ale když se tady vybije polovina chovů, potraviny budou výrazně dražší,“ upozornil. Pokud by chovy skončily, ohrozilo by to existenci farem. V případě Zámoraví, kde chovají 1 500 krav, také propuštění 25 lidí.
„Na otázku, jak velká hrozba to je, nechci odpovídat. Nechci to přivolávat,“ reagoval Jindřich Šnejdrla, ředitel družstva Agrotech Poličná na Vsetínsku, které chová 400 krav.
Česko zpřísňuje opatření kvůli slintavce a kulhavce, rozšíří zákaz dovozu zvířat |
Zemědělské družstvo Francova Lhota na Vsetínsku leží i s pastvinami přímo u hranic se Slovenskem, kde se postupně objevují nová ohniska nákazy. Jeho předseda Josef Kliš si uvědomuje, že státní hranice onemocnění nezastaví. Proto je 900 krav v ohrožení.
„Kdybych měl chov obnovovat, bylo by to na osm let. Jsme sice pojištění, ale nechci o tom vůbec mluvit,“ prohlásil Kliš. „Nákazu může přenést vysoká zvěř i člověk na kabátě, občas sem přejde medvěd ze Slovenska, šíří se také vzduchem,“ vypočítal.
Dálnice, po níž se na Slovensku vozí mrtvá nakažená zvířata do kafilérie v Žilině, je relativně nedaleko. Vzdušnou čarou 20 kilometrů. A objevily se informace, že mrtvý dobytek byl převážený i v otevřené korbě.
Dezinfekční rohože jsou vyprodané
Farmáři proto dělají všechna možná opatření, aby svá zvířata ochránili. Před vstupy do areálu pokládají dezinfekční rohože, dovnitř nikdo nepovolaný nesmí, do stájí nechodí nikdo jiný než ten, kdo tam pracuje.
„Máme připraveny dezinfekční rohože, kola pneumatik aut jsou postříkány dezinfekcí, což se týká dovozce šrotu a odvozce mléka. Třetí osoby nemají do areálu přístup,“ vypočítal Šnejdrla.
Slintavka cenu vepřového paradoxně snížila, říká svaz. Může zdražit hovězí |
„Zakázali jsme praktikantům ze škol, aby k nám chodili, omezujeme jakýkoliv pohyb v rámci areálu. Inseminátoři budou mít stížené podmínky, nikdo cizí s vozidlem do našeho areálu nevede,“ poznamenal Gabrhelík.
„Zaměstnanci, kteří byli v posledních třech týdnech na Slovensku, jdou na týden do karantény. Tak je to vážné, nemůžeme to podcenit,“ řekl Kliš.
Někteří zemědělci si ale stěžují, že dezinfekční rohože či rámy nejsou k dostání. Situaci přirovnávají k době covidu, kdy se jeden čas nedaly sehnat roušky. Proto musejí improvizovat.
V Zámoraví mají koberec s gumovou vložkou, který skrápí dezinfekcí. „Rohože jsou vyprodané, protože všichni zavádějí ochranná opatření. Udělali jsme proto vanu s dezinfekcí, kterou se musí procházet,“ popsal Kliš.
Ne vždy se dá stádo zavřít do stájí
Zemědělci také stáda stahují z pastvin do stájí, kde je možnost onemocnění dobytka přece jenom menší. Farma Salers z Veletin tuto možnost ale dlouhodobě nemá, proto se její majitel Věroslav Orlovský snaží krávy dostat co nejdále od cest, dál do pastvin.
Na ohradník pověsil upozornění, aby se lidé místu raději vyhýbali a umístil tam fotopasti. Věří, že se onemocnění místu vyhne.
„Nemáme možnost zavřít stádo do stájí v takovém množství,“ konstatoval Orlovský. „Nákaza se šíří i vzduchem, ale spíše v rovinatém terénu, kde není zástavba a les. Devadesát devět procent přenosu je mechanický, ze zvířete na zvíře, přes dopravní prostředky nebo oblečení lidí.“
Všechny cesty hlídané nejsou
Farmáři opatření státu v podobě kontrol na vybraných hraničních přechodech vítají, podle některých ale mohly přijít o týden dříve. Upozorňují také, že existuje stále hodně cest přes státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem, které hlídané nejsou.
Dezinfekční rohože, praní jen na farmě. Opatření proti slintavce a kulhavce rostou |
„Zatím zemědělce taky nikdo nekontaktoval, stát měl nějaká opatření nařídit. Ale děláme je sami od sebe, protože nejsme blázni,“ řekl Kliš.
Záležet bude podle zemědělců také na tom, jak situaci zvládnou na Slovensku. Pokud ne, následky mohou být značné, protože by mohly plošné.
Kdyby se nákaza v Česku objevila, všechen dobytek v okruhu tří kilometrů kolem ní by se musel zlikvidovat. V širším desetikilometrovém pásmu by platila přísnější opatření.