„Sterilizační oddělení je srdcem nemocnice,“ potvrdila vrchní sestra Centrální sterilizace Baťovy nemocnice ve Zlíně Eva Sedláčková.
Právě na tomto oddělení se čistí nástroje použité při operacích nebo zákrocích v ambulancích. Oddělení je rozdělené na dvě části. Jedna je v budově urgentního příjmu v přízemí a nad sebou má dvě patra s osmi velkými operačními sály. Druhá je v budově porodnice a slouží ve větší míře pro ambulance, porodnici a ostatní menší sály.
Lékaři ve zlínské nemocnici používají více než pět tisíc nástrojů. Téměř všechny denně projdou sterilizací. Přes čtyři tisíce nástrojů ukládají zdravotní sestry do boxů (kontejnerů), kterých bývá každý den přes 200. Jednotlivě pak balí dalších 600 nástrojů. Denně takto připravují nástroje pro zhruba 55 operací.
Systém je sice automatizovaný, ale bez lidské práce se neobejde. Použité nástroje, které ještě na operačním sále prošly dekontaminačním roztokem, přijíždějí na centrální sterilizaci v kovových sítech a kontejnerech takzvaným špinavým výtahem.
Robot posunul Zlín do operační VIP zóny. Zákroky budou pro pacienty šetrnější |
Stejnou cestou se na místo dostanou i nástroje, které sice při operaci lékař nepoužil, ale které také musejí projít sterilizačním procesem, aby se mohly vrátit do příslušného síta.
Sanitářky a sanitáři, kteří na centrální sterilizaci pracují, tak musejí nástroje nejdříve opláchnout vodou od dekontaminačního roztoku, aby se v myčce nevytvářelo moc pěny.
„Pokud nástroj obsahuje nějakou dutinu, musí se použít kartáček, drátek, případně se rozšroubovat a rozložit,“ popsala Sedláčková. „Pak pracovnice nástroje odveze na vozíku do mycího automatu. Omyté a osušené se na setovně ručně skládají do síta a odtud putují do sterilizátoru. Poté je zase nutná lidská kontrola. Teprve pak můžeme nástroje čistým výtahem poslat zpět na operační sály.“
„Kuchařka“ pro uložení nástrojů
Alfou a omegou je samotné kompletování do sít. Není možné do nich uložit jakékoliv nástroje jakýmkoliv způsobem. Každý typ operace na konkrétním oddělení totiž potřebuje specifickou skladbu nástrojů přesně uložených v sítech a v kontejnerech.
Existuje na to jakási kuchařka, která pomocí seznamu, fotografií a souborů definuje, jak mají být nástroje v sítu pro tu kterou operaci rozmístěné, které musejí být v sítu položené vlevo, které dole, v jakém pořadí mají být vedle sebe, který nástroj může ležet nahoře. Různých typů jsou desítky a také přibývají nové.
Po operaci hned domů. Baťova nemocnice má nové centrum jednodenní chirurgie |
A tím, kdo je pečlivě a přesně ukládá – setuje, jsou právě všeobecné sestry na sterilizaci. Ty také musejí umět všechny nástroje pojmenovat.
„Tady je miska, odměrka, peány a kochříky (svorky), podávky na tampony, vývrtka, háky různé velikosti, dlátka, kleště. To je síto pro ortopedii,“ popsala všeobecná sestra Alena Sedláčková jedno ze sít. „Ze začátku se mi o tom i zdávalo, teď už ne.“
Nejsložitější nástroje má neurochirurgie
„Nejhorší a nesložitější je neurochirurgie. Tam mají specifické, jemné, někdy i velmi malinké nástroje,“ upozornila sestra, která na centrální sterilizaci pracuje téměř dvacet let. „Některé z nich se nesmí dávat ani do myčky, musejí se precizně umýt ručně a také se u nich musejí kontrolovat malinké částky, aby byly funkční. Kolikrát si na to musíme vzít i lupu,“ dodala s úsměvem.
Kovová síta s nástroji se pak ukládají do kontejneru, který na sobě nese vždy aktuálně platný štítek s údaji o tom, kdo a kdy jej kompletoval, datum expirace, název kontejneru s čárovým kódem nebo na jaké oddělení patří.
Pomůže speciální kód
Od loňského listopadu se práce na centrální sterilizaci změnila, protože nemocnice nakoupila nové chirurgické operační nástroje za zhruba 20 milionů korun. Jednalo se o 99 kompletních sít a téměř pět tisíc nástrojů. Všechny už mají na sobě tzv. datamatrix kód.
„Díky němu známe celý život každého nástroje,“ vysvětlila vrchní sestra. „Je označený už z výroby a my u něj evidujeme všechno, co se s ním děje, tedy u jaké operace a u kterého pacienta byl použit. To budeme sledovat až do doby, než se vyřadí.“
Pacientům ve Zlíně při operacích pouštějí hudbu či audioknihy, jsou pak klidnější |
V operačním záznamu pacienta je totiž uloženo, který kontejner a který nástroj byl u operace použit. Na centrální sterilizaci se pak dá zpětně dohledat, v jaké myčce se nástroj umýval, kdo setoval kontejner nebo na jaký program se nástroj sterilizoval.
Při kompletování sít proto musejí pracovnice každý nástroj nově označovat na čtečce kódů. Ta je napojená na počítačový systém, do kterého centrální sterilizace vytvořila a zadala potřebné soubory, fotografie a data. Vždycky, když pracovnice při skládání nástrojů do síta označí nástroj, který ještě není v pořadí, systém zahlásí chybu, stejně tak pokud by vzala nástroj, který do síta vůbec nepatří.
„Podařilo se nám vytvořit opravdu sofistikovaný systém. V České republice je to novinka, myslím, že s tím pracují tak tři čtyři nemocnice,“ podotkla Eva Sedláčková. „Jsme trochu v předstihu, protože už odpovídáme novému nařízení.“
Parní nebo plazmový sterilizátor
Jde o nařízení Evropské unie, na základě kterého musejí výrobci označovat operační nástroje specifickým datamatrix kódem. Nemocnice s ním pak mají pracovat tak, aby bylo zřejmé, u jaké operace a jakého pacienta byl nástroj použit.
Jedna kost nahradila druhou. Lékaři ve Zlíně provedli unikátní operaci |
V praxi to sice znamená, že setování na centrální sterilizaci se o maličko zpomalilo, ale i tak zvládne sestra jedno síto připravit během deseti minut. Navíc má k dispozici okamžitou kontrolu. A noví zaměstnanci se systém také rychleji naučí.
Samotnou sterilizaci obstará parní sterilizátor, ve kterém se nástroje sterilizují při 134 nebo 121 stupních Celsia po dobu sedmi nebo dvaceti minut. Plastové materiály, které by tak vysokou teplotu nevydržely, procházejí plazmovým sterilizátorem, který využívá peroxid vodíku při teplotě 50 stupňů. Nejčastěji se využívá na optické nástroje z robotických operací, které nemocnice zavedla zhruba před rokem.