Zatím se to daří, ačkoliv během dubna bylo poměrně chladno a moc lidí sem nechodilo. „Při sobotních akcích bývalo tržiště plné celý den, nebylo to jen nárazové. Trend akcí je tedy zatím dobrý. A věřím, že je to lepší i přes týden,“ řekl primátor Zlína Jiří Korec.

Lidi sem mají lákat především víkendové programy. Když se tržiště začátkem dubna otevíralo, přišly skoro dva tisíce návštěvníků. Pomohlo tehdy i počasí.

„Pracujeme na tom, aby byl druhý prodejní ročník úspěšný. Vytvořili jsme proto nový koncept tržiště, který je mimo klasického prodeje postaven na mimořádných akcích,“ poznamenal Korec.

V dubnu se na trhu konal jarmark s dobovou vojenskou kuchyní, v květnu to bude psí a knižní market, farmářský jarmark a bleší trh nazvaný Starým věcem nový život.

„Farmářský jarmark organizujeme jedenkrát měsíčně, ten květnový s živou hudbou a doprovodným programem pro nejmenší se uskuteční v sobotu. V neděli se bude konat blešák, jedna z vůbec nejoblíbenějších akcí Pod Kaštany. Pořádáme jej také jednou do měsíce, konkrétně každou třetí neděli,“ naznačila manažerka tržiště Michaela Topič.

Víc akcí, pestrá nabídka. Město chce posílit největší zlínské tržiště

Od 30. května do 5. června se tržiště zapojí do dění zlínského filmového festivalu a rozšíří nabídku o další jídlo a pití. V červnu je v plánu Dobrojarmark, na němž nabídnou své zboží drobní výrobci a pěstitelé, pak zde bude dětský market.

„Návštěvníků je více, akorát je musíme naučit chodit i přes týden. Zvykli si moc chodit do supermarketů nebo si objednávat jídlo online. Pak prodejci ztrácejí chuť k prodeji,“ uvedla Topič.

Obecně silnější jsou středy a pátky. V některé všední dny sem chtějí lákat lidi na rozšířenou nabídku jídla a pití nebo živou či reprodukovanou hudbu „Chceme hodně pracovat s podvečery a jednou dvakrát do měsíce vytvořit zónu, kde budou lehátka, různé posezení, jídlo, pití, hudba. Jde nám o to, aby lidé strávili na tržišti více času,“ plánuje Topič.

Od května má být Pod Kaštany zařízení, které bude procházející počítat. Pokud jde o prodejce, zatím se jich protočilo kolem tří set a hlásí se další, například z oblasti rukodělné výroby či výroby pečiva a koláčů. „Tržiště vnímám zejména jako službu občanům a chceme ji dostat do povědomí lidí, kteří nejsou ze Zlína. Kupní síla ve městě je omezená,“ dodal Korec.