„Nová budova objemově i polohově kopíruje nahrazovanou starou budovu a svým architektonickým výrazem, použitými materiály a členěním fasády navazuje na okolní objekty v tradičním zlínském industriálním architektonickém pojetí,“ naznačil rektor Univerzity Tomáše Bati (UTB) Milan Adámek.
Ke stavbě musela univerzita přistoupit poté, co se ukázalo, že rekonstrukce původní budovy ze 30. let není kvůli havarijními stavu statiky možná. Nová fakulta bude mít pět nadzemních podlaží a jedno částečně podzemní technické. To bude také specifikem této budovy.
Půjde totiž o prostor s výrazně zvýšeným stropem, ve kterém vzniknou těžké halové technologické laboratoře se zvýšenou únosností podlah. Díky tomu je škola vybaví objemnými stroji a zařízeními pro studenty strojírensko-technologických oborů.
„V původní budově jsme byli danou dispozicí a členěním velmi limitovaní, naráželi jsme na sloupy. Spoustu zařízení a strojů jsme museli odmítnout nebo nahradit kompromisem. Nová budova nám to naopak umožní,“ zdůraznil děkan Fakulty technologické (FT) Roman Čermák.
Vzniknou nové studijní programy
Nabídka strojírenských oborů, které jsou důležité pro plastikářské, letecké či automobilové firmy v kraji, by se navíc měla v budoucnu ve Zlíně ještě rozšířit. Vyplývá to i ze smlouvy o dlouhodobé spolupráci, kterou UTB podepsala se Zlínským krajem.
V ní se zavazuje, že akredituje nové studijní programy, z nichž některé se budou vyučovat právě v nové budově FT, například se zaměřením na polovodičové materiály a technologie. Dohoda je vázaná také na dotaci ve výši 200 milionů korun, kterou kraj na výstavbu nové fakulty poskytl.
Pohled, který trochu mrazí. Nejstarší zlínská fakulta jde pomalu k zemi |
Kromě toho nová budova nabídne čtyři desítky učeben a laboratoří, téměř sedmdesát kanceláří, více než padesát parkovacích míst a kapacitně pojme 540 studentů. Bude zde sídlit také Ústav výrobního inženýrství, Ústav inženýrství polymerů, Ústav fyziky a materiálového inženýrství a dále děkanát a veškerá administrativní pracoviště fakulty.
O sto milionů méně díky soutěži
Náklady na výstavbu se pohybují kolem 524 milionů korun bez DPH, což je mnohem méně, než univerzita avizovala. „V soutěži bylo dosaženo ceny o 101 milionů korun nižší oproti kontrolnímu rozpočtu projektanta a o 52 milionů nižší oproti inzerované předpokládané hodnotě zakázky,“ upřesnila mluvčí UTB Petra Svěráková.
Do tendru se přihlásil pouze jediný zájemce, který také zakázku získal. Tím je sdružení firem Zlínstav a Metrostav DIZ.
Podle vyhlášených podmínek veřejné soutěže se mohla přihlásit pouze firma, která během posledních pěti let dokončila stavbu, rekonstrukci nebo úpravu dvou budov, z nichž každá stála minimálně 250 milionů korun. Zároveň se muselo jednat o stavby energeticky pasivní se systémem technických zařízení, který zahrnoval klimatizaci, vzduchotechniku, topení, chlazení, stavbu železobetonové konstrukce a pilotového založení budovy.
Kraj plánuje historickou dotaci. Univerzitě dá 200 milionů na novou budovu |
I nová univerzitní budova bude energeticky úsporná a bude mít například úsporné osvětlení, fotovoltaiku nebo tepelná čerpadla. Hotová by měla být před začátkem akademického roku 2026/27.
Firma Zlínstav už ve Zlíně stavěla například novou budovu Fakulty humanitních studií na Štefánikově ulici. To bylo v roce 2015 a stála zhruba 414 milionů korun. Centrum polymerních systémů vyšlo na 333 milionů a stavěla ho firma Gemo Olomouc. Laboratorní centrum FT u autobusového nádraží vybudovala firma PSG-International v roce 2013 za 405 milionů.
19. května 2023 |