Nosná konstrukce se přitom na Velkém kině považuje za nejcennější prvek. Před necelými sty lety při slavnostním otevření byla vůbec nejdelší v republice. Měří třiatřicet metrů. I proto se připravovala její zatěžkávací zkouška. Nosníky se měly při testu zatížit a sledovalo by se, jak moc se deformují.
Město ale nakonec změnilo plány. Od zkoušky ustoupilo a staré nosníky nezatíží, protože by to nemusely vydržet. Jsou totiž už v příliš špatném technickém stavu.
Zůstanou však na místě jako vzpomínka na minulost. Budou tvořit část jinak nového podhledu v interiéru. Velké kino bude držet nová nosná konstrukce, kvůli níž se o něco zvýší střecha budovy v nové podobě.
„Od začátku se počítalo s tím, že stávající nosníky budou přiznané a viditelné, ale rozdíl je v tom, že nebudou nosné, ale pouze pohledové,“ přiblížil vedoucí odboru realizace investičních akcí radnice Petr Hloušek.
Plány velké, termín nejistý. Zlín chce kolonádu i parkování pod zemí |
Když se řešilo budoucí využití kina, jeho provozovatel chtěl, aby na stávající konstrukci, jež by byla jištěna jedním supernosníkem, mohl zavěsit audiovizuální techniku. Se svojí technikou totiž budou přijíždět i vystupující hosté.
„Dostalo se tím do výpočtů konstrukcí něco nového, s čím architekti původně nepočítali. Začalo se řešit, jestli to konstrukce vydrží,“ nastínil primátor Jiří Korec.
Mohlo by se stát, že budova zátěž neunese
A když firma připravovala tahovou zkoušku, vyčistila vnitřek kina a odkryla podhled, tato možnost definitivně padla. „Potvrdilo se, v jakém jsou konstrukce stavu a že by byly příliš zatížené a nezvládly by to,“ zmínil Hloušek.
„Bylo by velmi nákladné investovat do něčeho, co je na hraně. Mohlo by se stát, že třeba za dva roky dojde někdo, bude tam chtít něco těžkého pověsit a my řekneme, že to budova neunese a budeme mít konkurenční nevýhodu. Do toho se nechceme dostat,“ nastínil Korec. „Našli jsme jiné řešení, které je schůdné i pro památkáře a eliminuje problémy,“ doplnil.
Co všechno unese konstrukce? Velké kino v centru Zlína čeká zátěžový test |
Velké kino je osm roků zavřené právě proto, že je ve špatném stavu jeho nosná konstrukce. Podle památkářů má svoji historickou hodnotu, proto ji není možné odstranit. Kvůli ní byla budova prohlášena za kulturní památku.
„Nové řešení je k původní ocelové konstrukci šetrnější, konstrukce tak nebude více staticky zatěžována a další zpevňující úpravy nebudou potřeba. Aktuální řešení také může pozitivně ovlivnit vizuální prezentaci ocelové konstrukce v rámci interiéru,“ předestřela mluvčí pobočky Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Zelinková.
Zlín s přestavbou Velkého kina váhá, přednost mohou dostat jiné investice |
Podle ní je konstrukce dokladem stavebního vývoje nejen ve Zlíně, ale v širším kontextu i v celé republice. „Jednoduchá utilitární halová konstrukce pak předznamenala budoucí princip moderních halových staveb,“ upozornila Zelinková.
Velké kino nechal postavit Tomáš Baťa a bylo otevřeno v roce 1932, kdy zemřel. Autorem návrhu je architekt František Lýdie Gahura. Město plánuje jeho zásadní proměnu na víceúčelový moderní sál, v němž se nebudou jen promítat filmy, ale konat nejrůznější kulturní akce. Stávající nosníky se zavěsí na novou konstrukci nad nimi, kvůli čemuž se bude muset částečně upravit projekt. Střecha budovy se zvýší, aby se nové nosníky dovnitř vešly.
Na půlmiliardovou opravu město nemá finance
Radnice si zaplatila firmu, která interiér kina během tří měsíců vybourala a vyklidila tak, aby se zkouška mohla provést. Podle Hlouška to ale nebyla jen zbytečná práce, protože například podhledy by se musely i tak odstraňovat. Nevyužité zůstanou pouze dvě betonové patky, na nichž se měla zkouška provést.
„Ale zase se ušetří na zátěžové zkoušce, protože se nebude muset udělat,“ podotkl Hloušek.
Oprava kina i s novým vybavením vyjde na téměř půl miliardy korun. Otázkou však je, kdy se začne dělat. Bude záležet na tom, jak rychle se podaří projekt dotáhnout ke stavebnímu povolení i na finančních možnostech města. Přičemž platí, že bez externích zdrojů se neobejde. Navíc ho čekají další velké investice, jako je třeba přestavba náměstí Míru.
Po sedačkách prodal Zlín i ozvučení z Velkého kina, zájem byl slabý |
„Pokud se nám zásadněji příjmy nezvýší, s největší pravděpodobností nebudeme schopni udělat současně rekonstrukci náměstí Míru i Velkého kina,“ podotkl Korec. Podle něho může být příprava hotová do roku 2025, pak by se mohlo začít stavět, pokud na to budou peníze.
Město už dříve v architektonické soutěži vybralo na přestavbu firmu re:architekti. Podle jejího návrhu se má budova změnit tak, aby získala původní podobu čisté „krabice“, jakou jí dal architekt Gahura. Vítěz soutěže má na starost i projektovou dokumentaci, kterou městu dodá se stavebním povolením.
1. března 2016 |