„Už by mohlo přestat pršet. Domlátili jsme minulou neděli (30. června) před velkou bouřkou. A už tehdy měly kombajny problémy, aby se pohybovaly po poli,“ přiblížil ředitel družstva Agrotech Poličná na Vsetínsku Jindřich Šnejdrla.
Zatím mají sklizeno 50 hektarů ozimého krmného ječmene, výnos je průměrný.„Kvalita zatím vypadá dobře. Doufám, že se to ještě nezhorší. Kvůli prudkým dešťům u nás obilí nepolehlo ani nebylo vymláceno kroupami. Ale začínáme mít zralou pšenici a řepku a problémy tam mohou nastat,“ popsal Šnejdrla.
Důvodem je příliš mnoho vody. Poslední červnovou neděli spadlo ve Zlínském kraji místy sto milimetrů srážek, což je jedna šestina ročního úhrnu. Za červenec to bylo zhruba 200 milimetrů.
„Chtěli jsme začít se sklizní, ale deště nám to překazily. Čekáme, až pole vyschnou,“ nastínil ekonom společnosti Zámoraví z Břestu na Kroměřížsku Martin Gabrhelík, který je i předsedou Agrární komory Zlínského kraje.
Deště vyplavují důležité látky
Kombajny vyjely na pole teprve včera, sklízely řepku, pšenice by měla dozrát do týdne. Ale už na dnešek meteorologové opět hlásili prudké bouřky, které mohou žně přerušit.
„Tento týden nás čekají hodně nadprůměrné teploty vzduchu, ale i častější bouřky. To by mělo znamenat, že půdní vlhkost bude stále vysoká a sucho pozorovat prakticky nebudeme,“ uvádí se na portálu Intersucho.
Potíž je ale v tom, že časté deště vyplavují ze zrn důležité látky, například lepek. Z kvalitního potravinářského obilí se tak může stát kvůli častým srážkám krmné, což pro zemědělce znamená ekonomické ztráty.
„Člověku se může zdát, že je dobře, když prší, ale pokud deště přijdou v nepravou chvíli, rozhodují o kvalitě. A s tím nic neuděláme. Kvalitu uvidíme ve chvíli, kdy bude obilí ve skladě,“ naznačil jednatel zemědělské společnosti Doubrava ze Zahnašovic na Kroměřížsku Martin Luža. „Počítali jsme, že výnosy by mohly být nadprůměrné, protože květen byl srážkově dobrý. Ale teď je srážek až příliš. Mohou snížit úrodu,“ připustil Luža.
Počasí letošní zimy hrabošům vyhovuje, zemědělci čekají na polích kalamitu |
V kraji jsou žně zatím nejdál ze všech krajů v Česku, sklizeno je asi 13 procent ploch. Průměrný výnos u obilovin je zatím 6,66 tuny na hektar, loni to bylo podle statistik 6,47 tuny. U řepky je to letos 2,60 tuny, zatímco loni to bylo 3,49 tuny.
„Porosty vypadají dobře, ale zatím všichni, kteří už do nich vjeli, jsou zklamaní,“ poznamenal Gabrhelík. Důvodem může být podle něho i to, že půda přes zimu dostatečně nepromrzla a plodiny vyrostly kvůli teplému počasí příliš rychle, aniž by dostatečně dozrály. Svůj vliv mají i jarní mrazíky a hraboš, jehož výskyt ale po delší době klesl.
Kvůli erozi se mají řepa či kukuřice pěstovat na menší ploše. Ale až za rok |
V květnu byl jeho průměrný výskyt dokonce pod prahem škodlivosti, což se v posledních letech nestávalo. Práh škodlivosti je v létě 200 aktivních nor na hektar, aktuálně to je 216. Populační gradace pominula. „Riziko ohrožení porostů hrabošem polním kleslo v celé republice včetně moravských okresů,“ potvrdila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Přitom loňskou úrodu některých plodin na Kroměřížsku dokázal hraboš poničit téměř z poloviny. „Samozřejmě že hraboši na poli jsou. Nikdy z něho nezmizí. Ale nejsou tam v takové míře jako dříve,“ všiml si Gabrhelík.
Pro zemědělce bude také důležité, jaké budou výkupní ceny, které byly loni nízké především kvůli bezcelnímu dovozu obilí z Ukrajiny. Někteří proto jen obtížně prodávali to své. „Výkupní ceny jsou jako před třiceti lety. To je smutné. A nepředpokládám, že by letos byly lepší,“ obává se Luža.
