Ten obrázek vypadá jako fikce, jako obraz velmi vzdálené budoucnosti části Zlína. Zejména někdejšího obuvnického areálu, který tvoří tovární budovy.
Ovšem na druhou stranu úplně nereálný není.
Je to smělá vize, která nabízí možnost rozvoje města a na níž pátým rokem pracuje architektonická kancelář Semela Ateliers ze Zlína.
Baťův mrakodrap ukrývá technické unikáty, patřil k nejvyšším v Evropě |
„Obrázky působí hodně vizionářky, vznikaly i s pomocí umělé inteligence,“ přiblížila architektka Monika Zvonková z kanceláře Semela Ateliers. „Máme ale i realističtější, podrobnější 3D model centra i celého města.“
Nápad na supermoderní podobu města vznikal přirozeně, když kancelář připravovala budovy v centru města včetně výškové stavby Park Tower v Lorencově ulici. Přitom se musela často podřizovat svazujícím omezením, daným památkáři či územním plánem. Proto se architekti rozhodli, že by se vše mohlo vyřešit už na začátku.
„Zatím máme vizi,“ nastínila Zvonková. „Prvním krokem bylo to, že jsme ji ukázali lidem, aby se toho nebáli. Druhým by mělo být to, že se záměru přizpůsobí regulace. Třetí fáze je o tom, že přijde silný investor, který budovy postaví. Měl by pro to mít už nachystanou půdu.“
Baťovský mrakodrap by netrpěl
Kancelář prezentovala svoji vizi veřejně a činí tak i na internetu. Podle Zvonkové má zatím pozitivní ohlasy. Záměr spočívá v tom, že by se baťovský areál změnil v moderní byznysové centrum (downtown) s výškovými stavbami, vedle kterých by současný mrakodrap působil velmi skromně. Ateliér zde navrhl nejvyšší budovu v České republice. Tou je nyní AZ Tower v Brně, která měří 111 metrů. Nová dominanta Zlína by mohla mít 200 až 300 metrů.
„Nejsme ještě tak podrobní, abychom řekli, na jakém místě musí stát. Zatím je to urbanistická koncepce,“ poznamenala Zvonková.
Podle ní by se ale baťovský mrakodrap, který byl v době svého vzniku ve 30. letech minulého století druhou nejvyšší budovou v Evropě, úplně neztratil. Ve směru od nově plánované čtvrti pod sportovní halou u Březnické ulice by stále působil jako dominanta.
„Pořád by měl z tohoto směru nárožní dominantní pozici, downtown by mu tvořil pozadí a panorama,“ uvažuje Zvonková. „Myslíme si, že by tím neutrpěl.“
Více jednolůžek, kampus, zeleň. Zlínský kraj představil proměnu nemocnice |
Pokud jde o náplň budov, mohly by v nich být kanceláře, hotely, na okraji zóny i byty, nechyběla by občanská vybavenost včetně restaurací a sportovišť. Výškové stavby nemusí být podle Zvonkové nutně ze skla a oceli, ale je možné použít dřevo, pracovat se svislými i střešními zahradami. A současně to také neznamená, že by stará zástavba musela ustoupit nové.
„Lze dotvářet stávající budovy. Mám ráda, když přiznáme to, co bylo původní, a doplníme to něčím novým,“ zmínila Zvonková s tím, že každou budovu by zřejmě navrhoval jiný architekt.
Záchytná parkoviště a železnice nad zemí
Podle návrhu by se v areálu nejezdilo auty a na jeho okraji by byla záchytná parkoviště. Nedaleká železnice by se podle vize dostala na pilíře a vedla nad zemí, aby nepůlila město. Zvonková v tomto případě přiznává, že to asi jen těžko někdo udělá, nicméně městu by to prospělo.
Kancelář Semela Ateliers svoji smělou představu prezentovala zástupcům kraje i města a nesetkala se s odmítnutím.
„Myslím si, že je dobré diskutovat o tom, kam by mělo město směřovat,“ reagoval náměstek primátora Pavel Brada, který má na starost územní rozvoj.
Podle něho výškové budovy do centra patří. „Měli bychom se bavit o tom, jestli by například měla dominanta Baťova mrakodrapu zůstat navěky touto dominantou, nebo jestli nevytvoříme jinou,“ podotkl. „Věřím, že mohou začít zajímavé konverze v baťovském areálu. Některé věci můžeme dělat jinak, mohou být ambicióznější a větší.“
Líbí se vám navrhovaná proměna Zlína s novými mrakodrapy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00čtvrtek 29. srpna 2024. Anketa je uzavřena.
Podle ekonomického náměstka hejtmana Davida Vychytila je také dobře, že se o budoucnosti areálu mluví, ovšem moderní byznysové centrum by postavil spíše v Malenovicích, tedy mezi Zlínem a Otrokovicemi. Kraj tam vlastní pozemky.
„V centru města se více přikláním k moderní architektuře, která přirozeně navazuje na tu současnou. Výškové budovy podporuji, vytváří dynamiku místa, ale viděl bych je trochu dál od centra,“ nastínil Vychytil.
Přijde bohatý investor?
Politici a architekti se shodují v tom, že je centrum města příliš omezené podmínkami památkářů. Brada upozornil také na to, že do výstavby velkých budov by se musel pustit silný investor, který tady zatím není. A je otázka, jestli s ohledem na ekonomický vývoj a polohu Zlína vůbec někdy bude.
„Jsem skeptický v tom, že bude vývoj právě takový,“ poznamenal Brada.
„Nepůjde to hned, bude to dlouhý proces. Jedna věc je otázka regulací, druhá otázka investorů,“ podotkla Zvonková. „Chceme ukázat potenciál, jakým způsobem se Zlín může rozvinout, a tím motivovat k odvaze potenciální investory, kteří mohou tlačit na změnu regulativů,“ vzkázala.
Složitější, než si mysleli. Proměna zlínského náměstí nabírá zpoždění |
Podle ní by se měl střed města více zahustit lidmi, Zlín v tomto za jinými městy zaostává.
„Když je málo občanské vybavenosti, tak tam lidé nežijí,“ zmínila Zvonková. „Když tam nejsou lidé, vybavenost se neuživí. Je to začarovaný kruh.“
Podle Brady by se mohly vkusně a moderně přestavovat i jiné čtvrti, například Lešetíny. Současně zmínil, že by bylo dobré zpracovat výškovou mapu města, aby bylo jasné, kde je možné vysoké budovy stavět. „Časem bychom se mohli bavit o prolomení konzervativních limitů na památkové péči,“ naznačil Brada. „Zachovejme to, co je cenné, ale nebrzděme budoucnost jen našimi současnými představami.“
3. srpna 2023 |
