Když doma položil svůj největší úlovek na váhu, ukázala skoro jeden kilogram. Hřib smrkový, který našel Ondřej Konečný ze Zlína v lesích na Vizovicku, patřil k výstavním kouskům. „Procházeli jsme s přáteli oblast okolo Ploštiny. Nejdřív to na žádnou slávu nevypadalo, ale nakonec jsme si odnesli plné tašky,“ líčil.

Posbírali také klouzky, pár holubinek a na louce natrefili i na mohutnou pýchavku obrovskou neboli vatovec. Ale zdaleka nejčastější houbou, na kterou se dalo narazit, byla bedla. „Potkali jsme houbaře, kteří se po nich marně sháněli, ale nechápal jsem je. Všude jich roste ohromné množství,“ zmínil houbař.

Právě u nejčastěji se vyskytujících bedel doporučují odborníci obezřetnost. Nejlépe jde rozeznat jedlá bedla vysoká. Naopak problematická je bedla červenající, u níž byly v minulosti zaznamenané otravy a část mykologů ji ke sběru vůbec nedoporučuje.

„Maso“ z lesa živilo chudý kraj, nadšená houbařka navázala na tradici

„Obecně by se dalo říct, že je jistější sbírat bedly vysoké v lese a naopak se vyhnout sběru v parcích, na zahradách a u kompostů,“ doporučuje Marek Smetana z Mykologického kroužku Nivnice.

Řada lidí také řeší, jak velké množství bedel zpracovat. Nejčastějším způsobem je příprava klasických řízků. „To, co se nevyužije, lze ale na krájet na kousky, usušit v sušičce a následně rozemlít. Je z toho dobré houbové koření,“ poradil houbař Cyril Gaja z Míškovic.

Jestliže v minulých letech platilo, že houby rostou jen v některých lokalitách, letošní podzim je mnohem vstřícnější. Žně si užívají ve všech koutech Zlínského kraje. „A když narazíte na správné místo, je jich tam požehnaně,“ poznamenal houbař ze Žalkovic Radek Kuba, který za úlovky vyrážel do Hostýnských vrchů.

Extrémní deště probudily podhoubí

Podle odborníků je letošní podzimní sezona lehce zpožděná, za což může počasí. „Dosud to letos bylo špatné. Zjara rostly jen pár dní, v druhé polovině léto pak bylo velké sucho,“ konstatoval Luděk Hřib z Hřibařského spolku Francova Lhota.

Zářijové extrémní srážky pak potrápily většinu republiky, ale houbám paradoxně pomohly. „Díky nim se mohlo probudit podhoubí a v kombinaci s následnými vyššími teplotami díky tomu začaly houby růst,“ poukázal Smetana.

Podle něj je sice kvantita velká, ale druhově je to slabší. Kromě pravých hřibů lze narazit i na suchohřiby, klouzky, čirůvky nebo třeba strmělku mlženku. Dá se očekávat také, že s postupujícím podzimem začnou růst václavky.

Bláznivá sezona, líčí mykolog. Sbírají se masáci i stročky, rostou podzimní druhy

Sezona se může ještě protáhnout, bude záležet na tom, zda ještě přijdou nějaké srážky a teploty příliš neklesnou.

Intenzivní růst hub umožňuje také pořádat tematické výstavy. Například nivnický kroužek ji chystá na 13. října. Do této neděle jsou k vidění dvě veliké výstavy ve Vsetíně a Valašském Meziříčí, které pořádá Muzeum regionu Valašsko. Pořadatelům se podařilo shromáždit okolo 150 druhů hub, které sesbírali na různých místech v regionu.

„Nasbírané houby před umístěním do výstavy určí mykologové, aby měli návštěvníci přehled, na jaké druhy se právě dívají. Informace jsou na cedulkách u jednotlivých exponátů,“ přiblížila kurátorka Bohdana Šimčíková z valašskomeziříčského zámku Kinských. Součástí výstav jsou i mykologické poradny či komentované prohlídky.