Mladé kapybary nyní mají dva měsíce a zdárně prospívají.
„Jsou to dost nenáročná a samostatná mláďata,“ popsala chovatelka Ivana Jakšičová. „Narodí se, nás k ničemu nepotřebují, fungují s matkou a od prvního dne zkouší žrát to, na co jsou zvyklí dospělí. Okusují mrkev, žerou seno nebo trávu. Mateřské mléko sice potřebují, ale už se živí i samotné.“
Rekordní přírůstek je zároveň náročnější pro samici. „Musíme hlídat krmnou dávku, aby moc nezhubla. Pije od ní šest mláďat, což je dost neobvyklé. Už tři čtyři nám přijdou dost,“ řekla Jakšičová.
Při narození mají menší mláďata přes kilogram, větší pak o půl kila víc. „Teď po dvou měsících odhadujeme, že váží tři až čtyři kilogramy. Dospělý samec tady má ovšem skoro šedesát kilo, takže mají co dělat,“ usmála se chovatelka, podle níž je pro běžné lidi kapybara v podstatě zvětšené morče.
„Fungují úplně stejně, neustále mezi sebou komunikují a vrkají na sebe. Také odchov je podobný jako u morčat, jsou hodně samostatné. Pohybují se v rodinných skupinách a mezi dospělými se cítí v bezpečí,“ poznamenala Jakšičová.
Přirozený původ kapybar je jižní Amerika, kde žijí v blízkosti vodních ploch, bažin či močálů. Jsou to největší žijící hlodavci na světě, výborně plavou a pod vodou vydrží i deset minut. Ve vodě dokáží také spát, nos při tom drží těsně nad hladinou.
Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí |
„V mnoha oblastech Jižní Ameriky lidé kapybary intenzivně loví pro chutné maso, kvalitní kůži a mimořádně hebkou srst. Řada zemí však postupně přistupuje k jejich ochraně. Například v Kolumbii je lov kapybar zakázán,“ uvedla mluvčí zahrady Romana Mikešová.
Zlínská zoo chová kapybary už pětatřicet let a za tu dobu se zde narodilo osmdesát mláďat. Kromě chovného páru a aktuálně narozených mláďat jsou ve výběhu k vidění rovněž tři odrostlá mláďata z minulých let. „V červnu se početná skupina přestěhuje do letní expozice v Amazonii, jejíž součástí je i velké přírodní jezero,“ dodala Mikešová.
