Březost u nosorožců trvá šestnáct měsíců, s narozením mláděte se počítá letos v polovině listopadu. „Věříme v úspěch, držte nám a Zantě pěsti,“ řekl ředitel zoo Roman Horský.

Zahrada chová nosorožce tuponosé, kterým se také říká bílí, více než čtyřicet let. Poprvé je získala už v roce 1979.

„Joe a Zuzana byli naprosto ikonická zvířata. Prožili u nás dlouhý život, bohužel však bez potomků,“ poznamenal Horský.

Samice Zanta a Naya přicestovaly do zoo v roce 2006 ze soukromé chovné rezervace v Jihoafrické republice. K nim pak v roce 2012 přibyl Kashka z anglické Zoo Whipsnade.

Zlínská zoo má další vzácný unikát, odchovala jihoamerické čáje chocholaté

„Samice jsou geneticky nesmírně cenné, jejich linie není v chovu nosorožců vůbec zastoupena. Do Kashky jsme proto vkládali velké naděje. První skutečné páření jsme však zaznamenali až po několika letech,“ doplnil Horský.

Samec měl sice o samice zájem a následovala další páření, nedařilo se ale, aby některá z nich zabřezla. „S týmem německých odborníků, se kterým jsme spolupracovali při chovu slonů afrických, jsme začali uvažovat o možnosti umělé inseminace i u nosorožců,“ přiblížil Horský.

Vydří trojčata dovádějí v tropické hale zoo, úspěšný odchov se podařil potřetí

Reprodukční cykly samic pak chovatelé podporovali pomocí léčiv. Zároveň je ale stále dávali dohromady se samcem. „Po červnovém páření v roce 2023 jsme začali do vídeňské laboratoře zasílat vzorky trusu samice Zanty a netrpělivě očekávali každé vyhodnocení. Když pak skutečně přišlo potvrzení, že je samice březí, byl to pro nás mimořádný okamžik,“ potěšilo ředitele.

Kvůli očekávání mláděte začala zahrada s nákladnou a rozsáhlou opravou ubikace nosorožců. „Rozšířili jsme jejich vnitřní ustájení, původní ubikace antilop upravili pro nosorožčí samice tak, aby vyhovovaly i po narození mláděte. Uzpůsobili jsme podlahy, nově připravili měkkou část ubikace, instalovali monitorovací systém, abychom nosorožce měli pod neustálým dohledem,“ popsal Horský.